Velká studie o lidech pravěké Evropy podle deníku The Guardian ukazuje, že genofond tvůrců Stonehenge prakticky úplně „vymazali“ lidé, kteří přišli poprvé na ostrov okolo roku 2500 př. n. l., tedy v době, kdy se budovala hlavní část kamenné památky.

Noví příchozí byli nositeli kultury zvoncovitých pohárů, která vznikla o pár století dříve někde na Pyrenejském poloostrově. Odsud se šířila jak na jih, do Maroka, tak na sever – dál do Evropy.

Kultura zvoncovitých pohárů, pojmenovaná podle své charakteristické keramiky, tak nakonec dorazila až do českých zemí, kde se – na pomezí Bílých Karpat – její expanze zastavila.

České země přijaly jen novou kulturu

Tvůrci kultury však podle autorů studie zveřejněné na webu bioRxiv nezanechali v našich zemích žádné genetické stopy. Do Čech a na Moravu tak zřejmě pronikly jen výdobytky kultury zvoncovitých pohárů, nikoli jiný lid.

Nebyla to žádná výjimka. Výzkum, na němž se podíleli i čeští odborníci, totiž ukázal, že po celém kontinentu se šířily jen znaky této kultury, nikoliv její nositelé. „V zásadě jsme zjistili dva rozdílné vzory. Evropou postupovaly zvoncovité poháry a další módní předměty – nikoliv lidé,“ řekl archeolog Marc Vander Linden z University College London.

Jinak řečeno, zatímco na kontinentu se tato kultura šířila jen jako idea či móda, do Británie dorazili i ti, kdo si ji časem osvojili.

Pravěká invaze

Podle listu The Guardian tak „hordy, které přišly z Nizozemska“, v krátké době zcela vytlačily místní obyvatelstvo dnešní Británie. „Je to velmi zarážející. Zdá se, že došlo ke kompletnímu nahrazení dřívějšího obyvatelstva novými příchozími,“ řekl Garrett Hellenthal, expert na statistickou genetiku, který působí na University College London.

Dodal také: „Obvykle zjistíte, že nějaká starší DNA přežije vlnu přistěhovalců, dokonce i poměrně velkou vlnu. V tomto případě to ale neplatí. Upřímně řečeno, vypadá to jako invaze.“ Nikdo ale neví, zda se „invaze“ odehrála poklidně či násilně.

Noví příchozí vytlačovali domácí obyvatelstvo v době, kdy se kamenná památka ještě stavěla. V krátké době prý zmizely všechny genetické stopy po starším obyvatelstvu.

„Lidé, kteří Stonehenge budovali, pravděpodobně nepřispěli do linie předků pozdějších lidí, a pokud ano, tak jen velmi málo,“ usoudil proto genetik Pontus Skoglund z Harvard Medical School v časopise Nature.

Linden ale varoval před uspěchanými závěry a upozornil, že výsledky mohla zkreslit skutečnost, že tou dobou se začíná šířit kremace, po níž žádná DNA nezůstává.

Výzkum prováděl rozsáhlý tým asi sta vědců z několika desítek výzkumných center v řadě zemí. Analyzován byl asi milión zlomků DNA z pozůstatků lidí z pohřebišť na různých místech Evropy. Tito lidé žili mezi lety 4700 a 1200 př. n. l.