Dosud nejstarší nalezené pozůstatky Homo sapiens pocházejí z etiopského Omo Kobish a jsou 195 tisíc let staré.

Úlomky kostí starých 300 tisíc let zkoumali vědci pod vedením Jeana-Jacquesa Hublina z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. „Dlouhou dobu jsme si mysleli, že kolébka lidstva ležela před zhruba 200 tisíci lety někde ve východní Africe,” řekl Hublin.

„Naše údaje ale ukazují, že se Homo sapiens už před zhruba 300 tisíci lety rozšířil po celém kontinentě,” dodal. Dávno předtím, než moderní člověk před zhruba 100 tisíci lety opustil Afriku, tedy podle nových poznatků osídlil celou Afriku.

V lokalitě Džabál Irhúd, přibližně 100 kilometrů severozápadně od Marrákeše, vědci našli dohromady 22 zkamenělých pozůstatků kostí, lebek, čelistí a zubů, které pocházely z nejméně pěti lidí. Zejména fragmenty lebek podrobil Hublin se svým týmem přesné počítačové tomografii a statistickým analýzám.

Nynější vědecké poznatky se však zdaleka netýkají jen časového zařazení. Obličej raného Homo sapiens byl podle nich už tehdy plně vyvinutý. Naopak týl byl ještě výrazně protáhlejší, a podobal se tak spíš starším zástupcům rodu Homo.

„To znamená, že se tvar obličejových kostí vyvinul už na začátku evoluce našeho druhu,” vyvozuje spoluautor studie Philipp Gunz. Naproti tomu tvar mozku a pravděpodobně také jeho funkce se proměnily až v průběhu pozdějšího vývoje.