Opakovaného testování pěti srovnávacími testy (český jazyk, matematika, humanitní základ, přírodovědný základ, anglický jazyk) se v březnu až dubnu 2007 a v březnu až dubnu 2017 zúčastnila stovka škol. Výsledný vzorek zahrnuje zhruba 1000 až 2500 žáků (podle druhu testu) ze všech regionů ČR s přihlédnutím k velikosti školy a k velikosti obce, v níž se školy nacházejí. Všechny zúčastněné školy jsou státní.

Navzdory obecně zažité představě o upadající úrovni tuzemského školství a nižší úrovni znalostí dnešních žáků ukázal průzkum projektu Kalibro, že ve většině oblastí dosáhnou dnešní páťáci lepších výsledků než jejich vrstevníci v roce 2007.

Mírné zlepšení čtenářské gramotnosti

Nejvýraznější rozdíl zaznamenali ve znalosti anglického jazyka, kde byly současné výsledky testů lepší téměř o sedm procent. Bezmála o tři procenta jsou lepší v testu z češtiny, naopak jedinou oblastí, která oproti roku 2007 zaznamenala horší výsledek (o 2,1 procento), byl přírodovědný základ.

Především výsledek v českém jazyce, kde žáci ukázali zlepšení ve čtenářské gramotnosti a porozumění komplexnímu textu, může být pro někoho překvapivý. Mezinárodní srovnání PISA, které zkoumá znalosti patnáctiletých studentů, totiž v loňském roce právě ve čtenářské gramotnosti přisuzovalo českým školákům podprůměrné výsledky. [celá zpráva]

„K výraznému zlepšení v angličtině přispěli, podobně jako u deváťáků v letech 1996 až 2016, o něco více chlapci. Zdá se, že vliv internetu, online her a dalších moderních médií, která nutí děti komunikovat v angličtině, sehrál v této oblasti vzdělávání pozitivní roli a škole s výukou pomáhá. I když to není tak silné jako u deváťáků, je tento efekt pozorovatelný už i ve věkové kategorii pátých tříd,“ vysvětluje Adam Jelínek, spolutvůrce portálu Fred, který učitelům pomáhá nalézat digitální výukové materiály.

Rodiče vysokoškoláci umějí lépe pomoci

Výsledky testů rovněž potvrdily značně silnou závislost úspěšnosti dětí na vzdělání jejich rodičů, což je faktor v českém školství dlouhodobě zřejmý. Výrazný rozdíl je přitom vidět jak v porovnání dětí s rodiči vysokoškoláky a s rodiči bez maturity, tak dětí s vysokoškolsky vzdělanými rodiči a rodiči s maturitou. Nejméně patrný je tento rozdíl u přírodních věd, o poznání větší je v případě jazyků a především matematiky.

„Nejvýrazněji se vliv vzdělání rodičů ukazuje v matematice. Rodiny, kde má alespoň jeden z rodičů vysokoškolské vzdělání, nejspíš mnohem lépe fungují v situaci, kdy dítě něco nepochopí, je nutné mu problematiku dodatečně vysvětlit nebo je třeba s ním procvičovat postupy. Ukazuje to, že výuka matematiky je ve srovnání s ostatními předměty více závislá na spolupráci a pomoci rodiny,“ komentuje situaci ředitel projektu Kalibro David Souček.

Rozdíly mezi školami

Důležitým zjištěním je také skokové zlepšení či zhoršení na úrovni jednotlivých škol a obecně velké rozdíly v úspěšnosti mezi jednotlivými školami. Výjimkou není ani dvojnásobná úspěšnost v některých testech mezi jednotlivými třídami i celými školami, což se za sledované desetileté období výrazně nezměnilo.

Na učitele základních a středních škol se nicméně kladou stále větší nároky. V průměru se dnes na každou vyučovací hodinu připravují jednu hodinu až hodinu a půl. Také učebnice již nejsou jen klasické papírové. [celá zpráva]