Výsledky nového výzkumu jihoafrických vědců podle agentury Reuters ukazují, že v době před necelými 300 tisíci lety mohli na tomto kontinentu předchůdci moderního člověka existovat společně s primitivnějším druhem skupiny Hominini, homo naledi. O tomto rodu se ale předpokládalo, že v té době byl již dávno vyhynulý.

Hominini je skupina zahrnující člověka a jeho nejbližší příbuzné v rámci čeledi Hominidae. Z žijících hominidů sem patří oba druhy šimpanzů a člověk moudrý (homo sapiens sapiens).

Nečekaně mladé zkameněliny

Kosterní pozůstatky 15 jedinců lidského druhu homo naledi byly objeveny v roce 2013 v dolomitovém jeskynním systému Rising Star Cave v Jihoafrické republice, asi 50 kilometrů severozápadně od Johannesburgu. Později došlo poblíž k dalším nálezům. Jméno dostal o dva roky později.

Homo naledi byl vysoký asi 150 cm, vážil 45 až 50 kilogramů. Měl relativně malý mozek, dále zakřivené prsty, které umožňovaly manipulaci s předměty a šplhání. Díky dlouhým nohám s velkými chodidly ale mohl chodit vzpřímeně.

Víme jen to, že dnes je homo naledi vymřelým druhem. Mohl je vypudit člověk rozumný? Ano.Lee Berger, vedoucí výzkumu

Vyplňuje jednu z mezer lidské evoluce, zatím však otázky spíše vyvolává. Na základě zkoumání anatomie se vědci původně domnívali, že fosilie homo naledi jsou staré až 2,5 miliónu let.

Datování sedimentů, ve kterých se fosilie našly, a rozbory zubů prokázaly, že tento druh ale obýval africkou buš rozhodně mezi 335 tisíci až 236 tisíci lety. Mohl tam být dominantním druhem.

„Nikdo si nemyslel, že by tito primitivní hominidé mohli žít tak dlouho. Jde o období, kdy jsme si mysleli, že v Africe vzešli moderní lidé,“ uvedl pro Reuters vedoucí výzkumného projektu Lee Berger z Univerzity Witwatersrand v Johannesburgu.

Pochovávali mrtvé

Vědci nalezli také důkazy, které naznačovaly, že tento druh pochovával své mrtvé, což je jev, o kterém se domnívali, že náleží pouze moderním lidem. Podle Bergera kosti také vykazují známky násilí či onemocnění.

Bohaté naleziště jejich zkamenělin navíc zatím nic neříká o jejich zániku. Existovat tím pádem mohli ještě výrazně déle, i do období před méně než 200 tisíci lety. A jelikož není jisté, kdy primitivní hominidé přesně zanikli, mohli se snadno potkat s homo sapiens.

Další vývoj homo sapiens pokračoval tak, že zatímco linie homo sapiens neanderthalensis evolučně stagnovala, zakrněla a nakonec vyhynula asi před 40 až 10 tisíci lety, linie homo sapiens idaltu se dále rozvíjela. Zhruba před 100 tisíci lety se z ní vyvinul poddruh homo sapiens palestinus a z něj přibližně před 45 tisíci lety vznikl v euroasijské oblasti nový druh homo sapiens sapiens (člověk moudrý), který se rozšířil do celého světa. Samotný rod homo se objevil asi před 2,8 milióny let.

Kdo vynalézal nástroje?

Berger míní, že nové datování může vědce přimět přehodnotit chápání vzniku technologií, jako je výroba korálků či používání okrové barvy pro zdobení.

„Z tohoto období sice již existují archeologické důkazy, avšak je jich příliš málo, aby se dalo přesně určit, kdo takové věci dělal. Když víme, že moderní lidé či alespoň jejich nejranější formy nebyli během vývoje a šíření nástrojů sami, musíme získat jasnější důkazy, abychom mohli s určitostí říci, kdo je vyrobil a užíval,“ dodal.

I důvod vymření nejistý

Jak již bylo řečeno, otázka zániku homo naledi zůstává nezodpovězena. Neví se ani kdy, ale ani proč se to stalo. Možná je postupně vytlačil druh homo sapiens. Někteří vědci věří, že první moderní lidé je vyhnali podobně jako například v Evropě neandertálce.

„Víme jen to, že dnes je homo naledi vymřelým druhem. Mohl je vypudit člověk rozumný? Ano,“ uzavírá Berger.

Z dřívějších rozborů DNA vyplývá, že se homo sapiens křížil s neandertálci. Nelze tedy vyloučit stejné spojení i s homo naledi, ač se jednalo o primitivnější druh, nikoli poddruh homo sapiens jako člověk neandertálský.

Pokud by se zisk DNA podařil, mohli bychom pohlédnout až do okamžiku, kdy se oddělili od lidí. Výzkumníci na tom nyní usilovně pracují. Šance tu je – tím spíše, že dle nejnovějších zjištění již může jít získat DNA předchůdců člověka i bez jejich kosterních pozůstatků. [celá zpráva]