Na nově obsazených ředitelských postech se už objevují tváře třicátníků.

Je to způsobeno i tím, že kandidátů ve věku 45 až 55 let není mnoho. Generační mezera vznikla, když po sametové revoluci část vědců odcházela za lepší perspektivou do ciziny nebo objevovala nové příležitosti mimo vědu.

Akademická rada není průtokový ohřívač, kam jen ústavy pošlou návrhy.Pavel Baran, místopředseda AV ČR

Mezi mladé šéfy patří i 38letý fyzik Michael Prouza. Do čela Fyzikálního ústavu, největšího v AV ČR se 1200 zaměstnanci, nastoupil na „apríla“. Vystřídal Jana Řídkého, který ústav deset let vedl a zasloužil se třeba o vznik mezinárodní laserové infastruktury v Dolních Břežanech u Prahy.

„Můj předchůdce přirovnal řízení velkého ústavu k řízení zaoceánského parníku. Kormidlem nemůžete pohybovat zbrkle, protože by nereagoval vůbec. A když otočíte, tak dlouho trvá, než se změna kurzu projeví,“ řekl Právu Prouza.

Ten chce ve funkci podporovat rozvoj mezinárodní spolupráce vědců, pomáhat při hledání nových zdrojů peněz pro vědu a soustředit se na lepší získávání prestižních grantů Evropské výzkumné rady (ERC).

Martin Prošek, nový ředitel Ústavu pro jazyk český

Martin Prošek, nový ředitel Ústavu pro jazyk český

FOTO: Stanislava Kyselová, AV ČR

„Máme řadu mimořádně kvalitních fyziků, ale na ERC granty si kvůli náročné přípravě návrhu někteří z nich netroufnou. Chtěl bych se pokusit naše vědce motivovat, aby si přípravu těchto grantů zkusili, a vytvořit jim k tomu zázemí,“ představil své plány. Podobné budou mít i ostatní šéfové.

Zhruba dva roky má mladého ředitele Ondřeje Ševečka (35) také Filozofický ústav, stejně tak od loňska Ústav pro jazyk český lingvistu Martina Proška (38) a například do čela Slovanského ústavu má od května nastoupit dosavadní zástupce ředitele, čtyřicátník Václav Čermák. Mládí obsadí i nejvyšší post Historického ústavu a Ústavu dějin umění.

I na nejvyšším postu v Akademii věd došlo nedávno k obměně, když odcházejícího Jiřího Drahoše nahradila Eva Zažímalová. [celá zpráva] Ta generační změny považuje za logické. „Dorůstá následující generace a někteří se prosazují i do míst ředitelů,“ řekla Právu.

AV ČR má i novou sedmnáctičlennou Akademickou radu, výkonný orgán, který má na jmenování ředitelů vliv.

Konkurz i v ústavu nejúspěšnějším

Konkurz se předminulý týden uskutečnil i v druhé největší akademické instituci – Ústavu organické chemie a biochemie, který se proslavil výzkumem a patenty zesnulého chemika Antonína Holého. Rada ústavu po konkurzu navrhla předsedkyni AV ČR jako nejlepšího kandidáta dosavadního ředitele Zdeňka Hostomského.

Nejbohatší ústav v uplynulých letech na vlastní náklady zrekonstruoval i budovu na Flemingově náměstí v Dejvicích a postavil u ní moderní objekt s laboratořemi, přezdívaný Květák.

Definitivně po deseti letech v čele Ústavu molekulární genetiky ke konci dubna skončí uznávaný molekulární imunolog Václav Hořejší, nahradit ho má jeho kolega Petr Dráber. Oficiální jmenování ještě neproběhlo.

Ne všichni uspějí

Navrhované osobnosti, které vzejdou z konkurzů v ústavech, jmenuje do pozice ředitele předsedkyně akademie po projednání s Akademickou radou. Ne všechna jména ale projdou. Ještě za bývalého předsedy Drahoše předchozí rada například podle informací Práva odmítla kandidáta na ředitele Knihovny AV ČR, což je také jedna z veřejných výzkumných institucí.

Rada prý trvala na odbornosti v knihovnictví. Rozhodnutí vzbudilo vášnivé diskuse i mezi vědci. Zatím není jasno také o řediteli Etnologického ústavu.

„Akademická rada začíná zvyšovat nároky na proces jmenování ředitelů, aby nebyla jen průtokovým ohřívačem, kam ústavy pošlou návrhy a už se o nich nebude dále diskutovat,“ vysvětlil místopředseda AV ČR Pavel Baran.