Volba upřednostňovaných diet vyplývá z nejčastějších dietních omezení mezi dětmi, jak sdělila předsedkyně Sekce výživy a nutriční péče Tamara Starnovská.

„Z toho vyplynuly dvě diety s nejvyšším potenciálem potřeby – dieta při onemocnění celiakií a dieta šetřící,” řekla.

Spolek Sekce Výživy a nutriční péče vznikl zápisem ve spolkovém rejstříku 1. června 2016. Tato multiprofesní organizace je otevřena odborníkům nejen z oblasti výživy a studujícím. Jejím cílem je sdružovat osoby, které se zabývají problematikou výživy a nutriční péče na různých úrovních a v různých oblastech, např. ve zdravotnických zařízeních, pobytových zařízeních sociální péče, školství či komunitní sféře.

Počet lidí s bezlepkovou dietou roste

Při šetřicí dietě se do jídelníčku zařazuje lehčí strava, která by měla usnadňovat trávení potravy. Celiakie vyžaduje dietu s omezením lepku, který se nachází v obilovinách a všech potravinách z nich vyrobených. V Česku touto nemocí podle odhadů odborníků trpí okolo jednoho procenta populace. Počty lidí, kteří dodržují bezlepkovou dietu, stoupají.

Sekce výživy a nutriční péče v tiskové zprávě uvedla, že v jídelnách je největší poptávka právě po bezlepkové dietě. Z evidence vyplývá, že je zastoupena ve více než polovině (50,4 procenta) dietních jídelníčků. Tři čtvrtiny (71,8 procenta) připravovaných dietních porcí jsou s omezením lepku.

Neohrozit vývoj dítěte

Pro děti mladšího školního věku se upravují jídla především podle potravinových alergií. Nejčastější jsou v tomto věku alergie na bílkovinu kravského mléka, vaječného bílku nebo kombinované alergie. Podle Starnovské se nemohou tyto potraviny pouze vyloučit z jídelníčku, musí se upravit celá jeho skladba, aby růst a vývoj dítěte nebyly ohroženy nedostatkem potřebných živin.

Dieta při kombinovaných potravinových alergiích tvoří 9,2 procenta, při alergiích na mléčnou bílkovinu 7,7 procenta, 4,2 procenta diet na školách vychází z alergie na vaječnou bílkovinu.

Náklady na nastavení dietního stravování v jídelnách jsou podle organizace v průměru 4728 korun. Pokud se jídla ve školní jídelně připravují, stojí školy následná odborná garance 900 korun každý čtvrtrok. Celkové náklady v prvním roce činí údajně 7400 korun, v dalších letech 3600 Kč ročně.

Správně nastavené dietní stravování by podle nutričních terapeutů mělo dětem s dietním omezením umožnit, aby se v jídelnách mohly stravovat v kolektivu s ostatními dětmi. Personál jídelny by přitom neměl být zbytečně zatěžován přípravou dalších pokrmů, a to bez ohledu na počet strávníků s dietou.

Dietní stravování ve školních jídelnách umožňuje vyhláška, která vstoupila v platnost v únoru 2015. Jídelnám neukládá povinnost poskytovat dietní stravování, rozhodnutí ponechává na zřizovateli či řediteli školy.