Nízkokalorická umělá sladidla mají možná zničující vliv na lidský metabolismus. Značná konzumace těchto náhražek cukru navíc může způsobit hromadění tuků, a to zejména u lidí, kteří už obézní jsou, tvrdí výsledky studie, kterou tento týden prezentovali vědci na 99. sjezdu Endokrinologické společnosti v americkém Orlandu.

„Mnozí lidé, kterým záleží na jejich zdraví, konzumují nízkokalorická sladidla jako náhradu za cukr. Čím dál více se ale ukazuje, že tato sladidla způsobují poruchy metabolismu,“ tvrdí Sabyasachi Sen, profesor medicíny a endokrinologie na Univerzitě George Washingtona ve Washingtonu.

Po sladidle narůstá obsah tuku v těle

Sen a jeho kolegové v laboratoři testovali, jak na lidské tělo působí sukralóza, jedno z nejoblíbenějších nízkokalorických sladidel. Do Petriho misek umístili lidské kmenové buňky, z nichž mohou vznikat svaly, kosti, chrupavky nebo tukové buňky, a 12 dnů je nechali naložené ve fyziologickém roztoku. Krmili je sukralózou tak, aby v buňkách dosáhli zhruba 0.2 mM (milimolu) koncentrace, což přibližně odpovídá její koncentraci v krvi dospělého, který za den vypije asi litr dietních limonád.

Podle vědců se během testu v buňkách zvýšil počet genů, které jsou markery zánětů a produkce tuku. V samotných kmenových buňkách se navíc začaly ve zvýšené míře ukládat kapičky tuku, a to zejména, když koncentrace sukralózy stoupla na 1 milimol.

Výzkumníci potom provedli další experiment. Analyzovali vzorky břišního tuku získaného biopsií od osmi lidí, kteří pravidelně konzumovali umělá nízkokalorická sladidla – zejména sukralózu a částečně i aspartam. Čtyři lidé z testovací skupiny měli váhu v normě, čtyři byli obézní. Podle dr. Sena ve srovnání s lidmi, kteří sladidla nekonzumují, byly jasně patrné důkazy jak zvýšeného přísunu glukózy do buněk, tak i nadměrné produkce genů zodpovědných za tvorbu tukových zásob.

Podle tiskové zprávy o výzkumu si vědci navíc povšimli další zajímavé anomálie v tělech pokusných subjektů – lidí konzumujících značné množství sladidel. Ty jsou totiž několikrát sladší než samotný cukr a u jejich konzumentů se v tukové tkáni našlo až 2,5krát vyšší množství receptorů sladké chuti, než v tukové tkáni osob, které sladidlům neholdují. Podle dr. Sena může tento zvýšený výskyt receptorů sladké chuti v břišním tuku hrát roli ve snadnějším přísunu glukózy do nitra buněk, odkud pak proniká do krevního oběhu.

Obézní lidé mají horší výsledky

Všechny tyto výsledky jsou znakem toho, že metabolismus těch, co holdují sladidlům, není úplně v pořádku. Jejich buněčné mechanismy se mění tak, že vytvářejí více tuku. Další problém je, že podle závěrečné zprávy z výzkumu jsou výsledky výrazně horší u obézních konzumentů sladidel než u těch s normální hmotností. A aby špatných zpráv nebylo dost, tak zvýšený příjem glukózy do buněk je velmi znepokojující pro lidi s diabetem nebo sklony k němu.

Samozřejmě bude ještě potřeba provést další testy u většího počtu obézních lidí a diabetiků, zdůraznil Sen. „Z výsledků naší studie je ale myslím zřejmé, že nízkokalorická sladidla u našich pokusných subjektů způsobila pronikání glukózy do buněk, a tím další zmnožování tuku v těle, nemluvě o zvýšeném sklonu k zánětům, což je zejména pro obézní lidi velmi škodlivé,“ zdůraznil na závěr.