NKÚ prověřoval účelnost vynaložených financí na ověřování výsledků žáků 5. a 9. tříd, pilotní projekt jednotných přijímaček na střední školy ukončené maturitou či společnou část maturitní zkoušky.

NKÚ postrádá zpětnou vazbu

Nástroje hodnocení kvality vzdělávání za 1,2 miliardy korun nepřispěly dle kontroly NKÚ ke zvýšení kvality vzdělávání v ČR. Tyto nástroje přitom mají podle úřadu poskytovat zpětnou vazbu o dosažené úrovni vzdělání žáků, stejně tak o kvalitě škol.

„Nesouhlasíme s tvrzením NKÚ, že uvedené nástroje nepřispěly ke zvýšení kvality ve vzdělávání a že nikdo nemá k dispozici zpětnou vazbu o úrovni vzdělávání žáků,“ brání se školský resort.

Podle něj jsou projekty na hodnocení kvality vzdělávání důležité, ke zvýšení kvality ale mohou přispět jen údaji pro školy, aby věděly, co mají zlepšit. „Kvalitu vzdělávání neurčuje objem peněz na evaluační nástroje, ale podpora samotného vzdělávání a přípravy učitelů," doplňuje MŠMT.

K výtkám kontrolního úřadu dále uvádí, že se z podstatné části navíc jedná o projekty z dob minulých vedení resortu, když ještě nebyla ministryní Kateřina Valachová (ČSSD).

„Jenže ministerstvo, školy, ani rodiče nemají k dispozici zpětnou vazbu o úrovni vzdělání žáků, kvalitě škol ani vzdělávacího systému, a to zejména na úrovni základních škol. Ta je přitom pro zlepšení výsledků žáků a zvýšení kvality vzdělávání podstatná,“ kritizuje NKÚ ve své zprávě.

Plošné testování znalostí letos v květnu

Úřad ministerstvu vytýká, že ještě nezavedlo každoroční celoplošné ověřování výsledků žáků 5. a 9. tříd ZŠ. MŠMT rozhodlo jen o ověřování výsledků na vzorku žáků jednou za čtyři roky. Česká školní inspekce přitom pro toto ověřování vytvořila elektronický informační systém za 116 miliónů korun.

Ministerstvo namítá, že i přes absenci každoročního ověřování znalostí stát poskytuje pravidelnou zpětnou vazbu o výsledcích vzdělávání. Školní inspekce totiž od roku 2014 každoročně provádí elektronické testování žáků různých ročníků v různých předmětech na základních a středních školách.

Zjišťování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků ZŠ se plošně provede ve čtyřletém cyklu v květnu 2017.

Posouvání matematiky

Kontrolní úřad dále zmiňuje, že nejpozději od roku 2014 mělo v rámci společné části maturitní zkoušky dojít k zavedení povinné matematiky pro vybrané obory. Ta ale bude součástí společné části až ve školním roce 2020/2021. [celá zpráva]

Resort také opakovaně přesouval hodnocení písemných prací z českého jazyka a literatury mezi školami a Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), organizátorem státních maturit. To podle NKÚ negativně ovlivnilo možnosti srovnávání a objektivnost výsledků. Jako problém vnímá i to, že výsledky maturitních zkoušek plošně nezohledňují vysoké školy při přijímacím řízení.

Náklady na realizaci maturit se ale podle školského resortu snížily už v roce 2015 oproti roku 2011 o téměř 90 miliónů korun. Kromě toho Cermat každoročně zpracovává a předává všem středním školám závěrečné zprávy s podrobným porovnáním výsledků žáků školy a oboru s výsledky oborů a všech maturantů.

I o jednotných přijímačkách na střední školy jsou podle ministerstva všichni aktéři dostatečně informováni. „Nepochybně přispějí ke zlepšení úrovně vzdělávání v maturitních oborech,“ uzavírá MŠMT.