Šance na komunikaci s okolím se tak otevírá i lidem s vážnou mozkovou poruchu, amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Kvůli té ztratí kontrolu nad svým tělem a svaly. Nemohou se tedy hýbat, zároveň jsou ale při vědomí a schopní myslet. Nejznámějším pacientem je britský astrofyzik Stephem Hawking. [celá zpráva]

„Výzkum potvrzuje, že komunikují, přemýšlejí a jsou schopní odpovídat na celkem podrobné otázky,“ cituje agentura Reuters profesora John Donoghua z ženevského výzkumného centra Wyss.

Umíme říci, zda si pacient myslí ANO nebo NE.Niels Birbaumer, švýcarský vědec

Někteří lidé s tímto onemocněním doteď komunikovali pomocí mrkání. Ne všichni jsou však schopni očními víčky pohybovat, právě pro ně je tento výzkum nadějí. Takoví trpí syndromem tzv. úplného uzamčení.

„V případě úplného uzamčení jsme doteď ani nemohli pořádně vědět, zda vůbec postižení nějakým způsobem vnímají,“ dodává Donoghue. Konkrétně jde například o pacienty s poraněním páteře a míchy.

Pacienti jsou spokojení

Vědecký tým pracoval se čtyřmi pacienty od 24 do 76 let. Odpovídali na přímé otázky, na které lze reagovat slovy ANO nebo NE, jak je vidět i na videu. Šlo o ověřovací otázky typu „Váš manžel se jmenuje Joachim?“, rovněž se výzkumníci pacientů ptali, zda se cítí šťastní.

Žádný z nich nedal najevo, že by už nechtěl žít.Niels Birbaumer, švýcarský vědec

„Přístroj zaznamenává krevní průtok, když člověk přemýšlí, a vypočítává, jak se průtok mění, když si myslí ANO či NE. Počítač následně dokáže vytvořit kód pro pozitivní nebo negativní odpověď. Umíme tedy říci, zda si pacient myslí ANO nebo NE," vysvětluje Donoghuův kolega Niels Birbaumer.

Sledovali aktivitu mozkových buněk, která se mění podle úrovně kyslíku v krvi. Na základě množství oxyhemoglobinu barevně rozlišili odpovědi. Tato metoda se nazývá Blízká infračervená spektroskopie.

Není bez zajímavosti, že faktické otázky měly celkově správné odpovědi v sedmi z 10 případů. Zmíněná otázka na spokojenost se překvapivě konzistentně dočkávala odpovědi ANO, navzdory jejich zdravotnímu stavu.

„Žádný z nich nedal najevo, že by už nechtěl žít,“ potvrdil Birbaumer pro Reuters.

Tým nyní pracuje na dalším vylepšení technologie, aby mohla být v budoucnu k dispozici pro ochrnuté lidi na celém světě.