Tyto umělé změny reliéfu, jež vědci označují jako „geoglyfy“, pocházejí patrně z doby okolo roku nula. „Je pravděpodobné, že tyto geoglyfy byly použity pro podobné účely jako neolitické areály s vyvýšenými cestami – tedy jako rituální místa,“ řekla Britka Jennifer Watlingová, vědecká pracovnice Muzea archeologie a etnografie při univerzitě v Sao Paulu. „I Stonehenge bylo nejdříve tvořeno podobně rozvrhnutým areálem,“ zdůraznila.

Její objev, zveřejněný v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, dokazuje, že pravěcí osadníci vymýtili v Brazílii velké plochy pralesa, aby mohly vzniknout tyto obří areály. „Panenský“ deštný prales, jak ho označují ekologové, je tedy vlastně mnohem menší.

„To že areály ležely skryty pod pralesem, zpochybňuje myšlenku, že amazonské lesy jsou nedotčené ekosystémy,“ řekla.

Valové areály v západní Amazonii byly po staletí zakryty stromovím. Odlesňování umožnilo, aby se 450 z nich opět objevilo. Ačkoli rané Stonehenge je asi o 2500 let starší než geoglyfy v Brazílii, je zřejmé, že je spojuje podobná doba ve vývoji tehdejších budovatelů.