Jednotné přijímačky podle společnosti EDUin představují skrytá rizika spočívající v prohloubení socioekonomické nerovnosti v českém vzdělávacím systému a v možném zneužití tohoto nástroje pro účelové směřování uchazečů do nematuritních studijních oborů.

Vzhledem k absenci minimální úrovně pro splnění mohou školy hypoteticky přijímat i ty uchazeče, kteří v testování neuspějí.

Jistým varováním a rovněž ukazatelem nutnosti nepodcenit přípravu může navíc být i skutečnost, že v rámci loňského zkušebního testování propadlo v těchto testech i zhruba pět procent obvyklých jedničkářů, jak zaznělo na čtvrteční tiskové konferenci na půdě ministerstva školství. [celá zpráva]

EDUin přináší předpověď dopadu jednotných přijímaček do systému:

  • Nelze očekávat, že by se nějak významně promítly do přijímání na střední školy: ačkoliv musejí ředitelé brát v úvahu výsledky plošných testů a dát jim v kritériích pro přijetí váhu minimálně 60 procent, vzhledem k absenci minimální úrovně pro splnění mohou školy hypoteticky přijímat i ty uchazeče, kteří v testování neuspějí.
  • Přijímací zkoušky přesto budou mít vliv, paradoxně však ne na akt přijímání na střední školy, ale na výuku na základních školách. Dle zkušeností ze zahraničí i z minulosti se bude výuka v ZŠ v klíčových předmětech (český jazyk, matematika) orientovat zejména na přípravu na přijímací testy.
  • Přijímací zkoušky nepřímo ovlivní vzdělávání cca 30 procent žáků, kteří se na maturitní obory hlásit nebudou, ale octnou se tak mimo zájem škol.
  • Hrozba přijímacích zkoušek zvýší tlak zejména na ty rodiče, kteří mají ekonomické problémy a nemohou svým dětem dopřát extra přípravu. U některých rodičů to může vést k tomu, že svým dětem budou doporučovat nematuritní obory, které nepředstavují překážku v podobě přijímacích zkoušek.
  • Může docházet k tomu, že na úrovni zřizovatelů středních škol budou vydávána „nezávazná doporučení” školám k tomu, aby stanovily minimální úroveň splnění požadavků v plošných testech.

Redukce učiva na to testované

Ministerstvo školství by tak mělo podle EDUinu po prvním roce povinných přijímacích zkoušek vyhodnotit jejich dopad, rodiče by měli být pravdivě informováni o podmínkách přijímacích zkoušek a o reálných bariérách, které představují, aby nedocházelo k unáhleným rozhodnutím.

Rovněž je podle odborníků třeba pozorně sledovat, zda nedochází k nastavování umělých bariér v podobě minimálních požadavků na výsledky plošných testů na základě nezávazných doporučení ze strany zřizovatelů.

„Přijímací zkoušky budou mít vliv na reálné kurikulum," tvrdí expertní oponent Auditu EDUinu a výzkumník Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Vychází z vlastní zkušenosti učitele češtiny na ZŠ, který zažil jednotné přijímací zkoušky.

„K redukci učiva výrazně docházelo, pochopitelně neoficiálně, výuka u žáků hlásících se na maturitní obory se soustředila na testované učivo. Přijímací zkoušky jako nástroj regulace nemohou vést k vyšší kvalitě vzdělávání ani směřování k strukturálně žádoucím druhům a typů vzděláván,“ uzavřel.