Zatím poslední mezinárodní průzkum PISA 2015 ukázal, že výsledky žáků se v matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti pohybují kolem průměru ostatních vyspělých zemí OECD, které ovšem investují do vzdělání mnohem víc.

Do školy i 20 km

Podle znalců je to úspěch, za kterým stojí obětavost kantorů. „Dnes do školství nastupují prostě srdcaři, kteří dopředu vědí, že tam budou mít mizerné peníze. Proto tam dvě třetiny absolventů pedagogických fakult nenastupují,“ popsal Právu Miroslav Hřebecký, učitel, bývalý dlouholetý ředitel školy a aktivista společnosti EDUin, která se zabývá vzděláváním.

„Mezi novými učiteli jsou samozřejmě i ti z některých regionů, kde jim nic jiného nezbývá, a to jsou ochotni si ještě zajet do školy dvacet kilometrů,“ poznamenal.

PISA z různých dat vypočítala náklady na vzdělávání jednotlivých žáků ve věku od šesti do 15 let a zkombinovala propočty s kupní sílou a dalšími ukazateli. Vyplynulo z toho, že ČR mezi 35 vyspělými státy OECD zaujímá z hlediska financování školství sedmé místo odspodu.

Navzdory podfinancování poskytují učitelé kvalitní vzdělání.Radek Blažek, koordinátor PISA

Podle srovnávacích analýz Česko v podpoře vzdělávání výrazně zaostává. S podílem zhruba čtyř procent HDP, které investovalo do vzdělávání, se Česká republika řadí na chvost žebříčku OECD. Průměr těchto nejvyspělejších zemí dosahuje přes pět procent, ti nejlepší vydávají kolem šesti procent.

I tak ale třeba v posledních PISA testech přírodovědné gramotnosti dosáhli 15letí čeští žáci na 493 bodů, což je přesně průměrný výsledek všech zemí. Zapojeno bylo sedm tisíc českých žáků ze 345 zdejších škol.

V matematických testech dosáhli na 492 bodů, přičemž průměrný výsledek zemí OECD činil 490 bodů. Česko se tak umístilo po boku Švédska, Austrálie, Francie, Británie či Portugalska.

Všechny tyto země posílají na vzdělávání mnohem více peněz. Británie (6,7 procenta HDP) a Portugalsko (6,1) patří mezi vůbec nejštědřejší státy.

„Podle toho, z jaké vody čeští učitelé vaří, je to skvělý výsledek,“ řekl Hřebecký.

Jeho slovům přizvukuje i národní koordinátor výzkumu PISA Radek Blažek. „Pro Českou republiku je typické dlouhodobé podfinancování vzdělávacího systému. Ale z dat vyplývá, že i navzdory tomu čeští učitelé dokážou poskytnout žákům kvalitní vzdělání,“ uvedl.

Nejde však jen o výši nákladů, ale také o jejich využití. Tady lze čerpat inspiraci ze zemí, které jsou se svými výsledky v měření vzdělání žáků na špici. A ministerstvo školství v poslední době začíná nedostatky vůči silnějším vzdělávacím systémům dohánět.

„U těch zemí, které jsou na špici, jsou patrné faktory, na které sami klademe důraz. Opakovaně se dává důraz na finanční zdroje, tedy na výdaje na vzdělávání, a zejména na platy učitelů. Ty nesmějí podkročit určitou kritickou mez, což se bohužel v ČR stalo,“ řekl náměstek ministryně školství Stanislav Štech.

Připomněl, že na zvýšení mezd učitelů už ministerstvo v posledních třech letech zapracovalo. Celkový rozpočet školské kapitoly se také navýšil.

Připustil však, že značný dluh má ČR v případě přípravy a vzdělání pedagogů. Stát proto hodlá lépe financovat pedagogické fakulty a zdokonalit výuku budoucích kantorů.

Kamenem úrazu jsou pomůcky

Za nejslabší článek českého systému označil Štech další vzdělávání kantorů. Tomu by mohlo napomoci zavedení kariérního řádu, jehož uzákonění se projednává ve Sněmovně.

„To je kámen úrazu, protože na to peníze moc nejsou. A když jsou, tak je obrovský problém nahradit učitele, který ve škole kvůli vzdělávacímu kurzu chybí. Obzvláště v malotřídkách, které tvoří třetinu škol ČR,“ poznamenal Hřebecký.

Přidat by se mělo také na metodické materiály. Na rozvoj didaktik, speciálního vzdělávání a osvojování nových metod výuky stát nasměroval z evropských fondů tři miliardy korun.

Zpráva PISA také zmiňuje, že země s nejlepšími výsledky nešetří na pomůckách, čemuž přitakal i Hřebecký: „U nás jakmile přijde na pomůcky, tak už se odděluje zrno od plev. Když je zřizovatel osvícený, tak do nich investuje. Bohužel se také stává, že investuje do málo smysluplných pomůcek.“