Článek
„Krystalografie je zásadní obor pro řadu dalších vědních oborů jako chemie nebo vývoj nových materiálů. Vyvinuli jsme metodu, která krystalografii posouvá dál a která umožňuje dělat to, co do té doby nešlo,“ řekl Palatinus.
Rozvoj farmacie či materiálového inženýrství
Převážná část výzkumu, tedy vývoj metody a softwaru, se uskutečnila v Praze, na druhé části se podíleli i francouzští vědci z tamního národního výzkumného centra CNRS v Caen.
Není to tak, že bychom atomy přímo viděli. Ani ty nejlepší mikroskopy dnes nedokážou takovéto detaily vidět přímo
Metoda podle autorů může přispět k širokému použití krystalografie v přírodních vědách a rozvoji celé řady vědních oborů, jako je například materiálové inženýrství, organická i anorganická chemie, farmacie či molekulární biologie. Analýza nanokrystalů je důležitá ale i v leteckém průmyslu při zkoumání nových materiálů.
Atomy vědci hledají tak, že v elektronovém mikroskopu nechají v krystalech rozptylovat elektrony. Rozptyl měří a výsledná data počítačově zpracují.
„Není to tak, že bychom atomy přímo viděli. Ani ty nejlepší mikroskopy dnes nedokážou takovéto detaily vidět přímo,“ vysvětlil fyzik.
Vylepšení výpočetních postupů
„Náš zásadní přínos nebyl tak moc v experimentální části, tedy sběru dat, ale právě ve výpočetních postupech, které jsme vylepšili natolik, abychom z toho dokázali dostat informaci,“ dodal Palatinus.
S nedostatkem poznatků se doposud potýkají odvětví, která například vyvíjejí léky
Přestože se obor strukturní krystalografie v minulém století bouřlivě rozvíjel, stále v něm podle vědců zůstaly nedořešené problémy. Jedním z nich je právě spolehlivá strukturní analýza krystalů o rozměrech kolem jednoho mikrometru a menších.
S nedostatkem poznatků se doposud potýkají odvětví, která například vytvářejí nové materiály, vyvíjejí léky, nebo i geovědy, kde zajímavé materiály netvoří dostatečně velké krystaly.
