V rámci projektu Gaia Science Alerts došlo k ohlášení již více než tisícovky tzv. přechodných událostí, tedy prudkých zjasnění vesmírných objektů. V nich dominují především supernovy a kataklyzmatické proměnné hvězdy.

Ohnutí paprsků světla

V červenci a srpnu 2016 však byly v tomto projektu poprvé zaznamenány přechodné události spojené s tzv. mikročočkováním, které je jedním z projevů Einsteinovy obecné teorie relativity.

Mikročočková událost nastane, když se paprsky světla ze vzdálené hvězdy, zdroje mikročočky, ohnou vlivem gravitace objektu ležícího mezi námi a vzdálenou hvězdou. Může jít o černou díru či jiný hmotný kompaktní objekt.

Jak se neviditelný, ale hmotný bližší objekt pohybuje před vzdálenou hvězdou, jeho gravitace působí jako optická čočka, která ohýbá a soustředí paprsky v opačném směru od vzdálené hvězdy. Jakmile soustředěné paprsky vedou k pozorovateli na Zemi, dochází k dramatickému zvyšování a následně snížení jasu zdroje pozadí.

Události, které byly zachyceny v projektu družice Gaia, jsou unikátní v tom, že byly pozorovány ve směru spirálních ramen naší galaxie, zatímco většina předchozích pozorování popisuje události, k nimž došlo ve směru do centra galaxie.

První mikročočkovou událost Gaia16aua zaznamenala jak družice Gaia, tak pozemní pozorování. Druhý, mnohem zajímavější úkaz Gaia16aye pak již pozorovala celá řada astronomických pracovišť včetně Astronomického ústavu v Ondřejově.

Dvojitý hvězdný systém přecházející před hvězdou

Událost Gaia16aye byla ze Země intenzivně sledována z více než 30 observatoří po celém světě. Podařilo se nashromáždit na šest tisíc datových bodů do výsledné světelné křivky úkazu. Křivka vykazuje charakteristický průběh ve tvaru písmene U, s dvojitým náhlým prudkým nárůstem a následným poklesem jasu.

Dané rysy jsou typické pro ten případ události, kdy mikročočkující objekt není jediný, ale podvojný. Je tedy vysoce pravděpodobné, že šlo o binární hvězdný systém, který aktuálně přecházel před vzdálenou hvězdou.

Jak je možné vidět na titulním snímku, černá křivka pokračuje dále bez vložených pozorování. Jde totiž o model, který předpovídal další prudký nárůst jasu v následujících měsících.

Observatoře zapojené do sledování tohoto jevu:

  • AAVSO, USA
  • APT2, Itálie
  • Aristarchos Telescope, Řecko
  • ASAS-SN, Hawaii, USA
  • Asiago, Itálie
  • Astronomický ústav AV ČR Ondřejov, Česko
  • ASV, Srbsko
  • Bialkow, Polsko
  • Kryoneri, Řecko
  • Leicester University, Velká Británie
  • LCOGT/SUPAscope network
  • Liverpool Telescope, La Palma, Španělsko
  • Loiano, INAF-OABO, Itálie
  • Joan Oró Telescope, Montsec, Španělsko
  • Mercator, La Palma, Španělsko
  • Montarrenti, Itálie
  • NOT, La Palma, Španělsko
  • OmicronC2PU, Francie
  • Ostrowik, Polsko
  • Palomar 200-inch telescope (P200), Caltech, USA
  • PIRATE, Tenerife, Španělsko
  • pt5m, La Palma, Španělsko
  • RTT150, Turecko
  • SALT, Jihoafrická republika
  • Skinakas, Řecko
  • Sternberg Observatory, Rusko
  • T100, Turecko
  • T60, Turecko
  • UBT60, Turecko
  • University College London, Velká Británie
  • Watcher, Jihoafrická republika
  • Wise, Izrael
  • Yerkes-41, USA

Nyní se čeká na konečná data, a pokud se model předpokládaného třetího zjasnění potvrdí, pomůže to vypočítat přesnou povahu komponentů této binární soustavy.

Současný vývoj světelné křivky s novými pozorováními události Gaia16aye lze sledovat zde. Prezentace výsledků proběhne ve dnech 7. a 9. prosince v nizozemském Utrechtu.