Škola má stroj půjčený od výrobce, společnosti Renishaw, ale není vyloučeno, že by si ho mohla časem pořídit, například s pomocí evropských dotací.

Využít se dá v celé řadě oblastí, ve stomatologii třeba k výrobě dentálních náhrad, ale i v jiných oblastech zdravotnictví nebo v automobilovém, leteckém či kosmickém průmyslu.

„Přístroj funguje tak, že silikónová lišta rozhrne vrstvu prášku, který se vytvrdí za pomoci laserového paprsku, sjede o stavební výšku níže, a tak pořád dokola. Ta stavební lišta je velmi malá, proto i relativně malá součástka, jako je třeba implantát zubu, trvá řadově několik hodin,“ říká proděkan Fakulty strojní Robert Čep.

Umožnit studentům přístup k nejpokročilejším technologiím je jedním z hlavních cílů univerzity, a právě proto si škola stroj zapůjčila.

Tisknout lze pomocí jakýchkoliv kovových prášků, ať už jde o slitiny titanu, hliníku, mědi nebo třeba oceli či zlata. „Velký potenciál může tento stroj mít i při tisku drahých kovů nebo materiálů, které se těžko obrábí, jako je třeba titan,“ dodal Čep.

„Fakulta plánuje v následujícím akademickém roce zavést nový předmět určený studentům navazujícího magisterského a doktorského studia. Již nyní však vyzývá zvídavé studenty, kteří mají o technologii zájem, aby laboratoř kontaktovali. Spolupráci nabízí i firmám, které mají potenciální zájem a přemýšlejí o využití výroby prototypů 3D tiskem kovů,“ říká mluvčí VŠB-TU Petra Halíková.

„Spolupráce povede napříč celou univerzitou, jelikož jsou s 3D tiskem kovových prototypů spojeny i další navazující technologické procesy. Jmenovitě se jedná o nové možnosti v konstruování, pevnostní analýzy, mechanické testování, obrábění, dokončovací metody, povrchové úpravy, kontrolu a měření. Další cestou, kterou bychom se chtěli vydat, je i vývoj a testování vlastních kovových prášků,“ doplnil děkan strojní fakulty Ivo Hlavatý.