Co vás vedlo k tomu, otevřít novou soukromou školu, když jich je po celém Česku přes čtyřicet a mnohé mají existenční problémy?

Už 20 let máme pod názvem Michael střední odbornou školu reklamní a umělecké tvorby a před pěti lety jsme otevřeli vyšší odbornou školu. Vysoké školy zaměřené na oblast reklamy, užitého umění, komerční komunikace nejsou. Jedinou konkurencí je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

Když jsme začali uvažovat o vysoké škole, tak shodou okolností se začala potýkat s problémy Literární akademie IACP, která nakonec skončila. Její kantoři však chtěli v oboru literární tvorba pokračovat.

Takže vás ponoukl volný personál?

I to, ale především – naše školy Michael se zaměřují na kultivaci obrazu a nám přišlo geniální propojit vzdělání v oblasti obrazu a slova. A tak vznikla škola kreativní komunikace s uměleckými obory, jejichž absolventi by ovšem měli být připraveni pro práci v komerční sféře.

Nemáme ambice produkovat umělce, ale lidi, kteří budou perfektně ovládat řemeslo a díky svým znalostem, dovednostem a komunikačním schopnostem snadno najdou uplatnění v praxi. Mimoto cítíme poptávku po větší kultivaci veřejného prostoru.

Jakou?

Asi každý v republice se potkává s tisíci a tisíci hrůzných, nevkusných a negramotných reklam. Je to dáno právě tím, že tato země má obrovský deficit profesionálů vzdělaných v oboru. Školy jako UMPRUM, AVU, FAMU vychovávají umělce, kteří se pak věnují autorské tvorbě.

My chceme vychovávat lidi, kteří budou třeba navrhovat jízdenky na MHD, průkazky do knihovny nebo loga malých firem a institucí. Myslím, že o kultuře země vypovídá úroveň zpracování věcí každodenní spotřeby, do téhle sféry bychom chtěli proniknout a kultivovat ji prostřednictvím svých absolventů.

To je na tom ČR tak zle?

Třeba ve skandinávských zemích je úroveň vizuálního projevu na mnohem vyšší úrovni než u nás. Mimochodem, není to z mojí hlavy, toto slyšíme například ze strany Asociace komunikačních agentur, se kterou spolupracujeme. Podporuje nás, protože si uvědomuje kritický nedostatek vzdělaných lidí.

Jak vypadají začátky? Jaké to je rozjet novou vysokou školu?

Je to náročné. Chce to strašně energie, podporu mnoha a mnoha lidí, institucí. A musíte tomu věřit. Kdybychom neměli zkušenost se školstvím, tak by to asi bylo nereálné. Navíc to děláme v rekordním čase. Chtěli jsme, aby studenti, kteří nedostudovali Literární akademii, dostali ještě možnost dokončit si studium.

Literární akademie (LA) zkrachovala. Asi to mělo své příčiny, to vás neodrazuje?

My jsme ale zcela jinou školou, budeme se zaměřovat na komerční komunikaci. Jsme školou, která by v budoucnu měla maximálně pokrýt vzdělání v oblasti komunikace s uplatněním nejen v tzv. kreativním průmyslu. Kromě vizuálně zaměřených oborů i literární tvorba se rozšířila o reklamní text a posílili jsme výuku publicistiky. Tvůrčí psaní je samozřejmě základ, ale chceme obsáhnout co nejvíc oblastí, které pracují se slovem, včetně komerční sféry.

Co se u vás studenti naučí?

Studenti všech oborů mají společný základ – dějiny umění, kultura psaného a mluveného projevu, práce s prameny, angličtina, úvod do světa reklamy, komerční komunikace. Mnozí lidé, kteří se dnes věnují umění, nemají přesah do ekonomie a chybějí jim souvislosti. Pak nejsou schopni reagovat na zadání klienta a uvědomit si ekonomické a právní souvislosti, které jsou v dnešním světě naprosto nezbytné.

Uživí se vaši absolventi?

Děláme všechno pro to, aby tomu tak bylo. Nechceme vychovávat umělce, kteří nevědí, která bije. Systém je nastaven podobně jako na západě, kde se propojuje akademický základ s praxí. Hodláme spolupracovat s redakcemi, reklamními agenturami, grafickými studii.

Máme už zkušenost z Michaela, že náš absolvent má obrovskou pravděpodobnost, že bude mít v portfoliu zaměstnání u reálného klienta. V rámci školy vznikne reklamní agentura, která bude dělat reálné reklamní zakázky. Tím vznikne pro studenty další příležitost připravit se na profesní realitu.

Co je podle vás hlavním lákadlem pro uchazeče?

Asi obsah studia, ale i naše osobnosti jsou potvrzením, že škola bude kvalitní. Že nebude soustřeďovat tisíce a tisíce studentů, kteří jen chtějí titul, ale s uplatněním to pak mají složité. Naši uchazeči nejdou studovat vysokou školu teorie, ale praxe.

Jaké osobnosti mají být tou zárukou?

Například kreativní psaní garantuje a dramatickou dílnu vede Arnošt Goldflam, Michal Horáček bude učit písňové texty, Marian Beneš vede ateliér fotografie, Prokop Sirotek má na starost ateliér grafického designu, Aurel Klimt řídí animaci a vizuální efekty. Reklamní předměty vyučují Martin Charvát, Petr Vlasák, Richard Stiebitz, což jsou skutečně profesionálové a zároveň lidé schopní jisté reflexe.

Opravdu se snažíme, aby studenty vedli lidé, kteří něco umějí a kteří budou schopni své znalosti a zkušenosti předat. Budeme kvalitní školou s kvalitními pedagogy, ať už se to týká animace, fotografie, audiovizuální tvorby, grafického designu, literární tvorby nebo publicistiky.

Kolik studentů přijímáte?

Do nového akademického roku bychom rádi přijali 60 až 80 studentů. Naše situace je ale složitá. Tlačili jsme na to, aby škola vznikla co nejdřív, protože jsme slíbili kantorům z LA, že jejich studenty necháme u nás bezodkladně dostudovat. Státní souhlas jsme získali teprve začátkem května, rekonstruovali jsme budovu po bývalé Literární akademii, zařizovali ateliéry. Nyní organizujeme dny otevřených dveří a přijímačky...

Budete přijímat každého uchazeče, nebo uplatníte přísnější výběrová řízení?

Protože máme ambice být školou výběrovou, musí uchazeči projít výběrovým řízením. Nejde ani tak o posuzování talentu, ale spíš o zjištění motivace a elementárních předpokladů k poměrně náročnému studiu. V prvním roce jsme se snažili být tolerantnější, nicméně někteří uchazeči nebyli přijati. Nebereme každého, ani to nejde.

Na kolik studium vyjde?

Literární tvorba vyjde studenta na 62 tisíc korun ročně, fotografie a audiovize na 74 tisíc a animace a vizuální efekty na 84 tisíc. V případě, že se splátky rozkládají, jsou tam nějaké příplatky.

Jací studenti se k vám hlásí?

Hlavně se hlásí studenti LA, pak naši absolventi střední odborné a vyšší odborné školy Michael a pak i lidé z gymnázií a různých výtvarných škol. Ale kdo má zájem hlavně o titul, tak by se hlásil asi na jinou školu, kde nemusí dělat žádné přijímačky a má možnost dálkového studia. To také možná někdy v budoucnu nabídneme, ale lidé, kteří sem přicházejí, se hodně zajímají o zázemí.

Soukromé školy jsou v trochu složité pozici – musí si udržet co nejvíc studentů, aby ze školného měly na provoz, ale kromě toho by měly mít i zisk. Pak asi nelze klást důraz na kvalitu, protože není v zájmu vylučovat příliš studentů. Jenže kvalita zas dělá škole pověst…

Je jasné, že pro školy, které naberou několik tisíc studentů, jsou finance prioritou. Nás v první řadě zajímá kvalita. Ale jsme si vědomi, že ekonomika se musí nastavit tak, aby škola nebyla ztrátová. Teď na začátku počítáme s tím, že několik let budeme ve ztrátě. Nemáme v plánu být školou masovou, ale máme v plánu rozšíření o další obory, takže bude studentů víc a pak se ekonomická situace stabilizuje.

Kolik z přijatých dospěje k magisterskému titulu?

To se ptáte předčasně. Zatím máme akreditovaný jen bakalářský program, magisterský program máme připravený, ale komise se jím nemohla zabývat, legislativa neumožňuje udělit akreditaci škole, která již neprovozuje bakalářské studium, což byl náš případ. Začínali jsme od nuly. Ale i vzhledem k nedostudovaným magistrům z LA je to vedle kombinovaného studia naše priorita.