O objevu planety budou vědci informovat ve čtvrtečním vydání magazínu Nature. Proxima b je kamenná planeta zhruba 1,3krát větší než Země a svou hvězdu oběhne jednou za 11 pozemských dní. Teplota na jejím povrchu je mírná a umožňuje existenci kapalné vody, což je jeden z předpokladů pro výskyt života.

S příhodností pro život jsou však vědci zatím opatrní. Hvězda Proxima Centauri, která je jen o málo větší než Jupiter, je totiž červený trpaslík a ve srovnání se Sluncem je mnohem chladnější.

Zóna s vhodnými teplotami kolem této hvězdy, v níž Proxima b obíhá, se tedy nachází mnohem blíž, než je tomu v případě naší sluneční soustavy. Z tohoto důvodu astronomové upozorňují na nebezpečí vysoké radiace a ultrafialového záření.

Není také známé složení atmosféry planety, má-li nějakou. Podle vědců je rovněž nepravděpodobné, že by se na planetě střídala roční období.

Blíž než Merkur Slunci

Proxima b obíhá svou hvězdu ve vzdálenosti, která činí pouhých pět procent vzdálenosti Země od Slunce. Planeta má tedy ke své hvězdě ještě výrazně blíž, než má ke Slunci Merkur. Z toho důvodu se také bude jevit Proxima Centauri z povrchu Proximy b větší, než se pozemšťanům jeví Slunce.

Pravděpodobná podoba povrchu planety Proxima b. Napravo od mateřské hvězdy Proxima Centauri je vidět dvojhvězda Centauri AB z hvězdného systému Alfa Centauri.

Možná podoba povrchu planety Proxima b. Napravo od mateřské hvězdy Proxima Centauri je vidět dvojhvězda Centauri AB z hvězdného systému Alfa Centauri.

FOTO: European Southern Observatory

„První náznaky možné planety byly zaznamenány už v roce 2013, ale sledování nebylo přesvědčivé. Od té doby jsme pilně pracovali, abychom dosáhli dalších pozorování ve spolupráci s ESO a dalšími,“ řekl vedoucí výzkumného týmu astronomů Guillem Anglada-Escudé z londýnské Queen Mary University.

Planeta byla pozorována v první polovině roku 2016 pomocí spektrografu HAARPS na teleskopu La Silla v Chile a souběžně s tím i dalšími teleskopy po celém světě.

„Konzistentnost signálu jsem kontroloval po dobu 60 nocí. Prvních deset bylo slibných, dalších 20 odpovídalo očekávání a po dalších 30 dnech byl výsledek tak definitivní, že jsme to začali dávat na papír,“ řekl Anglada-Escudé.

Trvalý den s tropickou třicítkou?

V materiálu se probírá i podoba případného klimatu na planetě. Voda v kapalném stavu se tam podle vědců může nacházet pouze v „nejslunnějších“ oblastech. Není však zatím potvrzeno, jaký má Proxima b typ rotace.

Pravděpodobná podoba planety Proxima b. Napravo od mateřské hvězdy Proxima Centauri (Centauri C) je vidět dvojhvězda (hvězdy Centauri A a Centauri B), s níž dohromady tvoří hvězdný systém Alfa Centauri.

Možná podoba planety Proxima b. Napravo od mateřské hvězdy Proxima Centauri (Centauri C) je vidět dvojhvězda (hvězdy Centauri A a Centauri B), s níž dohromady tvoří hvězdný systém Alfa Centauri.

FOTO: European Southern Observatory

Pokud jde o tzv. vázanou rotaci, kdy je jedna část tělesa trvale natočena k tělesu, které obíhá (jako náš Měsíc), bude se voda vyskytovat jen v oblastech, kde je trvalý den. Tam by teploty mohly trvale dosahovat i překračovat 30 stupňů Celsia, zatímco na odvrácené straně se budou pohybovat mezi -30 až -45, u pólů až kolem -60 stupňů. Absence střídání dne a noci by zároveň byla další komplikace pro existenci života v nám známé formě.

Vědci také spočítali variantu tzv. dráhové rezonance, podle ní se planeta v určitém poměru k orbitu kolem hvězdy zároveň otočí kolem své osy. V takovém případě by se teploty v rovníkových oblastech pohybovaly kolem nuly.

„Už se našla spousta exoplanet a další se ještě najdou, ale hledat nejbližší potenciální obdobu Země a najít ji, to je zážitek na celý život pro nás všechny,“ neskrývá nadšení Anglada-Escudé a dodává: „Teď je na řadě hledání života na Proximě b.“