Jupiter obklopuje pás velmi silného záření, které může většinu elektroniky Juna rychle usmažit. Proto místo obíhání Jupiteru provede družice sérii 37 obletů mezi planetou a radiačním pásem, napsal server Space.com.

Motory Juna se 4. července zažehnou na přibližně 35 minut ke zpomalení sondy, aby mohla vstoupit na zvláštní orbitu v systému Jupiteru. Jestli se tento manévr nepodaří, Juno může kolem obra jen proletět a celá mise v přepočtu za 27 miliard korun skončí.

Jediný pokus

Vědecké přístroje Juna jsou ukryté v titanové komoře, která má hmotnost 180 kilogramů a bude je chránit před zářením kolem Jupiteru. Sonda nakonec provede těsné, 14 dní trvající průlety systémem a přiblíží se k vrcholkům Jupiterových mračen až na 4350 kilometrů.

To se však stane jedině tehdy, když přílet Juna 4. července proběhne podle plánu. V době, kdy sonda dorazí k Jupiteru, poletí podle představitelů NASA rychleji, než kdy letěla jakákoli jiná člověkem vyrobená věc - více než 64,3 kilometru za sekundu, tedy 231 745 kilometrů za hodinu. Ke zpomalení a vstupu na oběžnou dráhu u Jupiteru bude nutné zažehnout motory Juna ve správnou chvíli, správným směrem a na správně dlouhou dobu.

„Je jen jeden pokus. To znamená, že všechno záleží na tomto manévru uvedení na orbitu kolem Jupiteru 4. července,” řekl na tiskové konferenci Scott Bolton, hlavní výzkumník Jihozápadního výzkumného institutu v Boulderu. „Kdosi se ptal, kdy si začneme nervozitou kousat nehty. Už jsme začali,” dodal.

Primární vědecký cíl mise je získat informace o nitru Jupiteru, které mohou mnohé napovědět o formování planety. To by pak také přineslo informace o historii celé Sluneční soustavy i o formování jiných solárních systémů ve vesmíru.

Velká červená skvrna na Jupiteru. Je ve skutečnost velkou atmosférickou bouří. Větry v ní dosahují rychlosti až 800 kilometrů v hodině. Průměr skvrny v nejširším bodě je 16 500 kilometrů.

Velká červená skvrna na Jupiteru. Je ve skutečnost velkou atmosférickou bouří. Větry v ní dosahují rychlosti až 800 kilometrů v hodině. Průměr skvrny v nejširším bodě je 16 500 kilometrů.

FOTO: NASA, ESA

Velká role Jupiteru při formování planet

„Myslíme si, že obří planety, jako je Jupiter, jsou základním kamenem utváření planet,” uvádí se na webu mise Juno.

„Tyto planety se zformovaly v počátcích tohoto procesu, dřív než jejich mladé hvězdy stačily pohltit nebo odvát lehké plyny z obřího mračna, z něhož se vesmírná tělesa zrodila. Obří planety také hrají velkou roli při formování planet, protože jejich ohromná hmotnost jim umožňuje ovlivňovat oběžnou dráhu jiných objektů ve svých planetárních systémech, jako jsou planety, asteroidy a komety.”

Při průletech oblastí mezi Jupiterem a radiačním pásem bude Juno provádět přesná měření gravitačního a magnetického pole Jupiteru. Síla gravitace může pomoci zjistit přesnou hmotnost planety a magnetické pole naznačuje její složení. Všechny tyto informace mohou vědcům pomoci dozvědět se něco o historii planety. Doufají, že budou schopni odpovědět na otázku, kdy se Jupiter zformoval a zda vždy obíhal kolem Slunce po stejné dráze.

Je tam voda?

Sonda bude také posílat záběry Jupiteru. Je vybavená kamerami, které obří planetu zachytí ve viditelném světle, ale také infračervenými a ultrafialovými přístroji. Infračervené a ultrafialové kamery společně s dalším vědeckým vybavením na palubě budou využity ke zkoumání složení Jupiterovy atmosféry; vědce zejména zajímá přítomnost vody.

„Určení množství vody - a tím kyslíku - v plynovém obrovi je důležité nejen pro pochopení toho, jak se planeta utvářela, ale i toho, jak se Sluneční soustavou přenášely těžké prvky,” uvádí se dále na webu mise Juno.

„Tyto těžké prvky byly klíčové pro existenci skalnatých planet, jako je Země, a života. Protože Jupiter je nejlepší vzorek plynového obra, jaký máme, zkoumání jeho historie nám pomůže porozumět stovkám obřích planet, které jsme objevili na oběžných drahách kolem jiných hvězd."