Propadání postihuje celou čínskou metropoli, nejvíce ale čtvrť Čchao-jang, která od 90. let zaznamenává rychlý rozvoj a kde vyrostla spousta mrakodrapů, dopravních okruhů a dalších staveb.

Podle expertů pokles půdy představuje nebezpečí pro budovy a infrastrukturu ve městě, které obývá přes 20 miliónů lidí.

Peking se rozkládá na suché rovině, kde se za tisíciletí nahromadila spodní voda. Vrtání studní a odčerpávání snižuje hladinu spodní vody a půda se postupně zhutňuje, jako když vyschne mycí houba.

Ciudad de México dokonce o 28 centimetrů

Předpokládá se, že po celém Pekingu existují desetitisíce studen, z nichž mnohé jsou užívány v zemědělství. Za regulaci je odpovědný stát, ten je ale podle místních ekologů často nedůsledný.

S propadáním se potýkají i další světová města, ať už je to z důvodu odčerpávání spodní vody, či z jiných příčin. Mexická metropole Ciudad de México klesne ročně až o 28 centimetrů, podobně je tomu u indonéské metropole Jakarty. O zhruba 12 centimetrů ročně se propadá thajský Bangkok.