Reforma se bude týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce. Financování soukromých a církevních škol zůstane stejné. Plné dopady změn financování se projeví v rozpočtovém roce 2019.

Náklady na učitele

Ministerstvo školství náklady na zamezení negativních dopadů změny systému na některé školy odhadlo pro první rok na 2,5 až pět miliard korun. Ministerstvo financí ale žádalo, aby potřebné peníze našlo MŠMT z vnitřních zdrojů. Valachová to už dříve označila za nepřípustné.

„Tyto náklady jsou především náklady na učitele a další pracovníky,” napsala Novinkám. „Vláda tak řeší situaci již nyní, když je ve shodě zvyšovat finance do školství jak v roce 2017, tak 2018.”

Konečné náklady zpřesní oba resorty společně poté, co se započítá dopad stávajícího postupného narovnávání podfinancování a skončí jednání o rozpočtu 2017.

Podle ODS je stávající systém logický

Opoziční ODS se změnou financování nesouhlasí. Podle jejího experta na školství Václava Klause mladšího je dosavadní platba na žáka logická a spravedlivá. „Nový systém bude výhodný pro ty, kteří rádi upravují tabulky a výkazy k obrazu svému bez ohledu na realitu," uvedl Klaus.

O potřebě změnit financování regionálního školství se diskutuje dlouho. Ministerstvo školství v materiálu pro vládu popsalo řadu nevýhod současného systému. Závislost na počtu žáků nutí například střední školy, aby přijímaly děti bez dostatečných studijních předpokladů, které pak mívají problémy u maturity.

Navíc se stává, že prakticky stejný typ školy dostává méně peněz na platy zaměstnanců, pokud má méně naplněné třídy.

MŠMT chce financování sjednotit

Současný systém je podle ministerstva také nespravedlivý, protože se výše platby za žáka v konkrétním oboru nebo typu školy liší podle jednotlivých krajů. Krajské úřady totiž přerozdělují peníze z ministerstva školám a každý k tomu přistupuje jinak. Nově by mělo ministerstvo školství určit, kolik peněz dostane konkrétní škola, takže by se financování mělo sjednotit.

Reformu financování podpořila tripartita. Pokud by na ni ministerstvo školství nedostalo z rozpočtu peníze navíc, doplatily by na to školy, které jsou v současném systému financovány nadprůměrně.

Vládní nařízení, která budou v souvislosti s touto reformou zpracována později, by měla umožnit dělení hodin matematiky pro zlepšení výuky tohoto předmětu. Ministryně Valachová také řekla, že by chtěla ve třídách stanovit maximální počet na 25 žáků.

Současně již dříve avizovala další kroky jako dohodu o síti mateřských a základních škol s obcemi, podporu společných MŠ a ZŠ nebo analýzu oborů středních škol a jejich udržitelnosti do konce roku 2016.