Nalezené mince byly těsně naskládány vedle sebe a nad sebou, což naznačuje, že byly původně uloženy v nějakém měšci. Hmotnost jedné mince činí 7,5 gramu, není na nich vyražen žádný motiv, obsahují jen kulovou vyvýšeninu. Numismatici a odborníci je nazývají mušlovité statéry, zastřešující lidový název je pak duhovka.

Nalezené zlaté mince pocházejí z mladší doby železné, přesněji pak z druhého či prvního století před naším letopočtem z oblasti dnešních Čech obývaných tehdy keltským kmenem Bójů. Část z nich pak postupně pod tlakem nájezdů Germánů přesídlila na území dnešního Slovenska a Rakouska. Do Hörschingu, kde byly statéry nalezeny, se pak zřejmě dostaly díky obchodu.

Tržní hodnota nálezu činí 50 000 eur (přes 1,3 miliónu korun), pro vědce ze zemského muzea má však objev mimořádný význam. S výjimkou několika ojedinělých nálezů je to teprve třetí objev pokladu z předřímské éry v Horních Rakousech a z epochy přechodu ze směnného hospodářství na peněžní.