Hlavní obsah

Vědci z VŠCHT vyvíjejí pro NATO přístroj na odhalování výbušnin

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Čeští vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) připravují pro NATO přístroj na detekci výbušnin a chemických bojových látek. Cílem projektu je vytvořit cenově dostupné zařízení, kterým by bezpečnostní složky včas a spolehlivě detekovaly chemické bojové látky nebo výbušniny.

Foto: archiv, Právo

Ilustrační foto

Článek

Na projektu již dva roky podle zadání NATO pracuje tým z Ústavu fyziky a měřicí techniky pod vedením Martina Vrňaty. Na vývoji se podílí i Univerzita obrany ČR, Jerevanská státní univerzita a Arménský národní kriminalistický ústav.

Běžně k dispozici i pro policisty a hasiče

Podle Michala Janovského, vedoucího oddělení komunikace VŠCHT, v současné době existují vysoce sofistikovaná detekční zařízení, která umí přítomnost bojových látek a výbušnin rozeznat.

„Jsou ovšem velmi drahá a ve výbavě je mají pouze specializované útvary. My pracujeme na vývoji senzorových zařízení, která budou dostupnější a budou je moci mít běžně k dispozici policisté, hasiči a další složky systému včasného varování,” uvedl Vrňata.

Princip fungování senzorů v těchto zařízeních je podle Janovského založen na skutečnosti, že bojové chemické látky nebo výbušniny obsahují plyny, které mají schopnost vyměňovat si elektrony s citlivou vrstvou senzorů připravenou z organických i anorganických materiálů ve formě tenkých vrstev.

Zatím osm vhodných typů senzorů

Legálně vyráběné výbušniny musí obsahovat identifikátory s vyšší tenzí par, které je pak možné pomocí senzorů zachytit.

„Nelegálně vyráběné výbušniny identifikátory sice neobsahují, velmi často jsou ovšem vyráběny v amatérských podmínkách, takže stejně produkují plynné látky, které dokážeme zaznamenat,” podotkl Vrňata.

Protože na VŠCHT nemohou pracovat s bojovými látkami, jako jsou třeba sarin nebo yperit, musí senzory nejprve testovat na takzvaných simulantech. Ty se bojovým látkám podobají, ale pro člověka nejsou tolik nebezpečné.

Vhodné senzory pak otestují v laboratořích Univerzity obrany ve Vyškově, které mají povolení zacházet s ostrými bojovými látkami.

„Teprve pak máme k dispozici typ senzoru použitelný v praxi. Zatím se nám během dvou let trvání projektu podařilo připravit osm vhodných typů,” dodal Vrňata. Podle Janovského vědci získali za dílčí výsledky několik ocenění.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám