„V této souvislosti se do nového světla dostává i nález ojedinělého hrobu z katastru sousední obce Roztyly. Již v roce 2000 zde žatecké muzeum odkrylo hrob malého dítěte, který rovněž obsahoval zlomky misky schőnfeldské kultury.

Tak masivní doklady o kontaktech obyvatel našich zemí s územím středního Německa v pozdní době kamenné nemají u nás obdoby. Podobných nádob bylo v Čechách doposud nalezeno asi deset. Z žádné lokality však nebyl nikdy doložen více než jeden exemplář,” informoval Holodňák.

Archeologové v dubnu v pískovně u Chudeřína nedaleko Nechranické přehrady prozkoumali deset hrobů kultury se šňůrovou keramikou z pozdní doby kamenné (asi 2800 - 2500 let př. n. l.). V předchozích letech bylo podobných hrobů v sousedních katastrech obcí Chbany, Roztyly a Soběsuky objeveno již více než šedesát.

Bagristův objev

Dvě keramické mísy pokryté bohatou rytou výzdobou se ale ze stylu obvyklé místní hrnčířské produkce zcela vymykají. Výzdoba na jejich povrchu je uspořádána do kříže či několika radiálních pásů vycházejících z bohatě zdobeného středu nádoby.

Unikátní sekeromlat s čepcem byl vrcholem tehdejší válečné techniky a zároveň atributem bojovníků v době kolem roku 3500 př.n.l.

Unikátní sekeromlat s čepcem byl vrcholem tehdejší válečné techniky a zároveň atributem bojovníků v době kolem roku 3500 př. n. l.

FOTO: archiv muzea v Žatci

„Na sklonku dubna se o další objev v Chudeříně postaral místní bagrista Jan Sivok. Při pokračující skrývce ornice odhalil skříňkový hrob kultury nálevkovitých pohárů, ještě o 1000 let starší než hroby kultury šňůrové," doplnil Holodňák.

V hrobě se nacházely zlomky lidské lebky s čelistí a poblíž byl položený kamenný sekeromlat. Tato smrtonosná zbraň podle archeologa patřila ke špičce tehdejší válečné techniky.

V okrese Louny se naposledy podařilo objevit stejný sekeromlat před více než 120 lety. V roce 1890 jej vykopal archeolog Robert Weinzierl pro teplické muzeum. Ve sbírkách žateckého muzea bude nález z Chudeřína vůbec prvním exemplářem svého druhu.