Do programu Skutečně zdravá škola je aktuálně zapojeno 115 českých škol. Podle šedesáti procent kuchařek, které odpověděly v anketě, se nedostatek finančních prostředků projevuje ve dvou oblastech. První je cena školního oběda, která představuje částku vyhrazenou na potraviny. Pohybuje se mezi dvaceti a třiceti korunami.

„Je tu tak jen minimální prostor pro nákup zdravějších potravin, jako jsou kvalitní bílé maso, ryby, alternativy k bílé mouce, bylinky,” komentovali výsledky ankety její organizátoři.

Nízké platy

Jako druhý příklad uvedli nedostatečné platy kuchařek. „Ty se pohybují v průměru mezi 12 a 14 tisíci korunami, a s tímto ohodnocením se těžko hledají kvalitní pracovníci vzdělaní v oblasti zdravého stravování,” doplnili.

Jsou to kuchařky, kdo legislativu aplikuje a kdo určuje, co z předepsaných potravin děti opravdu jedí. Přitom jsou většinou poslední, kdo se bere v potaz při debatách o zlepšování školního stravování.Bohuslav Sedláček, zakladatel iniciativy Skutečně zdravá škola

Více vzdělávat by se chtělo 84 procent dotázaných kuchařek. Nejvíce z nich by si chtělo doplnit znalosti v oblasti zdravé výživy obecně, tedy o vhodných potravinách a zdravých způsobech jejich úpravy. Zástupci iniciativy připomněli, že účastníkům programu vzdělávací semináře nabízejí. Školní jídelny také mohou v rámci tohoto programu využívat databázi zdravých receptů upravených pro potřeby jídelen.

Kuchařky si také posteskly, že děti nechtějí jíst zdravá jídla. Pokud se podávají luštěniny nebo ryby, někdy se podle nich vrací až polovina nedojedených porcí. Negativní vliv podle nich někdy mají i rodiče, kteří v jídelnách žádají zařazování klasických pokrmů nebo dávají dětem příliš bohaté sladké svačiny, takže jejich potomci v době oběda nemají hlad.

Nutnost změnit spotřební koš

Iniciativa Skutečně zdravá škola mimo jiné dlouhodobě prosazuje změnu takzvaného spotřebního koše, který určuje složení stravy ve školních jídelnách. Současná norma je čtvrt století stará.

O nutnosti její inovace v souladu s aktuálními výživovými doporučeními je přesvědčeno 90 procent kuchařek, které jsou v tomto programu zapojeny. „Současná úprava je podle nich příliš komplikovaná, zvyšuje administrativní zátěž, nevyhovuje výživovým požadavkům současných dětí a často vede k plýtvání potravinami,” uvedli pořadatelé ankety.

Zakladatel iniciativy Bohuslav Sedláček je přesvědčen, že právě kuchařky mají na obsah talířů školáků větší dopad než právní normy. „Jsou to kuchařky, kdo legislativu aplikuje a kdo určuje, co z předepsaných potravin děti opravdu jedí. Přitom jsou kuchařky většinou poslední, kdo se bere v potaz při debatách o zlepšování školního stravování,” řekl.