Článek
Proti zřízení nového ministerstva je kromě opozice i část koalice, přestože by zřejmě začalo fungovat až s příští vládou.
Úřadu Pavla Bělobrádka, který zákon předkládá, se v mezirezortním připomínkovém řízení k novému zákonu sešlo přes čtyři stovky připomínek. V současnosti je zapracovává. Už v prvním čtvrtletí příštího roku by měl ale být věcný záměr zařazen do plánu legislativních prací.
Od částečné centralizace úřednického aparátu si vicepremiér slibuje úspory v nákladech, větší kontrolu nad veřejnými penězi pro výzkum i lepší koordinaci a prosazování české vědy.
Nezávislost by měl zaručovat zákon
Aby vznikla jedna instituce zastřešující vědu, je podle člena představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Zbyňka Frolíka správné, problém ale vidí v politickém řízení.
„Technologická a Grantová agentura ČR mají jednu velkou výhodu, že jsou nezávislé organizace. Jejich lidé jsou voleni mimo volební cyklus vládou, takže nejsou tak lehce odvolatelní,” řekl.
Akademie věd ČR nemá se vznikem ministerstva problém. Podle předsedy Jiřího Drahoše se ale musí určit pravomoci.
Podle Bělobrádkova náměstka Arnošta Markse by byla nezávislost zaručena pojistkou v zákoně. „Vypadá to, že existuje shoda na úrovni vlády, že v první fázi by se vytvořilo navrhované ministerstvo, ve druhé fázi by se pak spojilo s tou částí ministerstva školství, která má na starosti zbytek výzkumu a vysoké školy,” reagoval Marks. To se bude prý týkat další vlády.
Akademie věd ČR nemá se vznikem ministerstva problém. Podle předsedy Jiřího Drahoše se ale musí určit pravomoci. Funkci vidí v koordinaci, auditu a vyhodnocování výzkumu. Největší tuzemská výzkumná instituce by měla přitom zůstat samostatnou rozpočtovou kapitolou státu jako doposud.
VŠ se obávají ztráty spolupráce mezi výzkumnou a vzdělávací činností
Naopak Asociace výzkumných organizací (AVO) zastupující firemní výzkum prosazuje, aby pod ministerstvo spadaly všechny výzkumné organizace. „To znamená akademie věd, řízení výzkumu a vývoje na vysokých školách a řízení i ostatních oblastí výzkumu a vývoje,” míní prezident AVO Libor Kraus.
Předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer se ale obává, že sloučením vědy do samostatného ministerstva by právě vysoké školy přišly o jednu z největších deviz: spolupráci mezi výzkumnou a vzdělávací činností. Navíc diskuse o vzniku ministerstva a věcném záměru prý byla zcela nedostatečná.
Čtyři poslanci včetně Anny Putnové z opoziční TOP 09 a Jiřího Zlatušky z koaličního ANO v říjnu předložili pozměňovací návrh k novele původního zákona o výzkumu. Ten se projednává ve Sněmovně.
„Domníváme se, že je přednější spravit věci teď v této novele. Nevidíme proto přílišnou účelnost v koncipování nového úřadu,” uvedl Zlatuška.
Systém tíží podle něj řada akutních problémů a nové ministerstvo jim nepomůže. I současný Bělobrádkův úřad profit vědě zatím nepřinesl, míní. „Organizační a byrokratické změny v tomto případě nejsou zárukou ani důvodem pro vznik tohoto ministerstva,” dodal.
