„Oázy“ živin pomohly jen na čas. Při přípravě studie pro časopis Archaeological and Anthropological Sciences prozkoumali ruští vědci 23 500 mamutích kostí, klů a zubů, jež po sobě zanechala zvířata žijící na severu Eurasie, v Rusku, Polsku i v Česku.

V případě Česka byly zkoumány nálezy z Předmostí u Přerova, z Dolních Věstonic a z Milovic.

Ruské experty zarazilo, v jak špatném stavu byly ostatky těchto zvířat. Kostí devíti desetin zkoumaných jedinců vykazovaly příznaky nejen osteoporózy, ale i osteofibrózy, osteomalacie, artrózy a dalších doprovodných nemocí.

Mnohá zvířata měla kosti zpřelámané či slabé páteře. Autoři studie to dali do souvislosti se změnou klimatu před 11 tisíci lety. Klimatická změna a s ní spjaté geologické procesy vyvolaly podle nich změny v chemickém složení půdy a vody na místech, kde mamuti žili.

Mamuti strádali 10 měsíců v roce

Výsledkem byl nedostatek živin – zejména vápníku, ale i hořčíku, fosforu, sodíku, selenu a dalších prvků. Podle badatelů trpěli mamuti chronickým nedostatkem minerálů až deset měsíců v roce.

„Velká část severní Eurasie se stala extrémně nevhodným místem zejména pro existenci obří fauny a mamutů,“ uvedl šéf studie, paleontolog Sergej Leščinskij.

„Je vysoce pravděpodobné, že tyto drsné přírodní podmínky trvaly více než 15 tisíc let. Ve vysokých zeměpisných šířkách se mohly pro největší zástupce suchozemských živočichů projevit jako smrtící. Srstnaté nosorožce a jeskynní medvědy mohl potkat stejný osud,“ dodal Leščinskij. Nemoci kostí byly zjištěny i u pravěkých koní a bizonů.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Vědci vykopávají v Michiganu kostru mamuta

Dopady osteoporózy a dalších kostních nemocí označil Leščinskij za těžké: „Mamuti s nemocnými a poškozenými končetinami nemohli najít dost potravy, a navíc ztráceli schopnost následovat stádo. Ti, kdo za stádem zaostávali, se rychle stávali kořistí predátorů.“

Zajímavé je, že mnohé ze zkoumaných kostí byly nalezeny v oblastech, které vědci označili za „minerální oázy“. Zvířata v nich mohla získat různé chybějící prvky olizováním skal obsahujících sůl, pojídáním bahna i pitím vody z minerálních pramenů. Ani to však nakonec nestačilo.

Choroba, jež trápí i lidskou populaci

Vědci spekulují, že mamuti se v těchto oblastech shromažďovali záměrně, aby si doplnili stravu chudou na potřebné minerály. „Minerální oázy“ se prý stávaly i jejich pohřebišti.

Příčina zániku mamutů a dalších velkých zvířat na konci poslední doby ledové není zatím vědecky přesně stanovena. Nejčastějšími pracovními hypotézami jsou dopady změn klimatu a sílící lovecké aktivity lidí.

Řídnutí kostí ovšem postihuje nejenom velké savce, je častým problémem i pro lidi, zejména ve vyšším věku. V nižších věkových kategoriích hrozí více těm, kdo trpí nedostatkem pohybu a konzumují nevhodnou stravu, jež spoluzpůsobuje úbytek vápníku.

Řídnutí kostí trápí každou třetí Češku

V Česku podle webu Ligy proti osteoporóze trpí touto nemocí sedmina mužů a třetina žen ve věku 50–70 let. Ve skupině nad 70 let je výskyt už podstatně vyšší – nemocí trpí 39 procent mužů a 47 procent žen.

Celkový počet postižených se u nás odhaduje na 1,2 miliónu, V příštích dvaceti letech by se měl jejich počet vzhledem ke stárnutí obyvatel zvýšit o polovinu.

Vymírání mamutů začalo před 20 až 24 tisíci lety. Druhá vlna vymírání nastoupila před 13 až 15 tisíci lety. Třetí a poslední vlna přišla na konci doby ledové, před devíti až dvanácti tisíci lety. Poslední mamuti se udrželi v malých skupinách u Aljašky a Wrangelových ostrovů. I tam vyhynuli někdy před 3700 lety.