V současné době mají cizinci, kteří pobývají v Česku méně než čtyři roky, nárok na prodloužení času na vypracování didaktického testu o patnáct minut. U slohové práce mají navíc třicet minut a mohou používat překladový slovník a Slovník spisovné češtiny.

Hodnoceni jako rodilí čeští mluvčí

Kristýna Titěrová ze společnosti META, která se problematikou vzdělávání cizinců v českých školách zabývá dlouhodobě, poukázala na to, že toto zvýhodnění mnohým cizincům nestačí. Maturita je totiž koncipována jako zkouška rodilého mluvčího ze zvládání mateřštiny.

„Jak didaktický test, tak písemná práce vyžadují dovednosti a jazykový cit, který cizinec dokáže zvládnout jen s opravdu obrovským úsilím a jazykovým nadáním,” řekla.

Je to podobné, jako kdyby měli Češi slohovými pracemi v cizím jazyce konkurovat rodilým mluvčím.

Záleží na délce pobytu v Česku, míře odlišnosti češtiny od jejich mateřštiny i dosažené jazykové úrovni. Je to podle ní ale podobné, jako kdyby měli Češi slohovými pracemi v cizím jazyce konkurovat rodilým mluvčím. Navíc by se tento jazyk učili metodami cizího jazyka, zatímco cizinci se češtinu učí jako rodilí mluvčí, což jim znesnadňuje situaci.

Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které maturity v Česku organizuje, běžně nezpracovává statistiky úspěšnosti cizinců u maturity z češtiny.

Dotazníkové šetření organizace META z roku 2013 podle inspekce ukázalo, že žáci s odlišným mateřským jazykem selhávali u maturity z češtiny ve větším poměru než rodilí mluvčí a že mnoho z nich nebylo k maturitní zkoušce vůbec připuštěno z obavy, že by ji nezvládli.

Návrh na zkoušku z češtiny jako cizího jazyka

V dotaznících se vyjadřovali také zástupci středních škol. Stěžovali si mimo jiné, že při hodnocení neúspěšných slohových prací byly cizincům vyčítány například chudá slovní zásoba nebo nečeský slovosled.

Na jednom z jihočeských gymnázií tehdy neuspěl student pocházející z Vietnamu, který měl z ostatních předmětů nejhůře dvojku. Odborná umělecká škola z Libereckého kraje zase poukázala na skutečnost, že se na ní vzhledem k dobré mezinárodní pověsti vzdělávají i zahraniční žáci, kteří se pak chtějí vrátit domů. Maturita z češtiny je pro ně strašákem.

META ve svých systémových doporučeních navrhuje umožnit cizincům skládat zkoušku z češtiny jako cizího jazyka na úrovni B2, což je dostačující i pro studium na českých vysokých školách. Podobný systém funguje například ve Finsku.

Inspekce zjistila, že na zhruba 1200 středních školách v ČR studovalo loni více než 9000 žáků s odlišným mateřským jazykem, z toho bylo přes 7000 cizinců. Na rozdíl od základního vzdělávání nemají ze zákona nárok na žádnou jazykovou podporu. Mohou jim být odpuštěny přijímací zkoušky z češtiny a úroveň jejich jazykových znalostí je ověřována pohovorem.