Sonda letěla v Plutu devět let a urazila 4,9 miliardy kilometrů. Mimo jiné zjistila, že trpasličí planeta je v průměru o 80 kilometrů větší, než se doposud myslelo.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Že se sonda k Plutu opravdu přiblížila, bylo jasné až ve středu ráno SEČ, kdy na Zemi dorazil signál, který letěl téměř čtyři a půl hodiny. Sonda bude vysílat získaná data na Zemi téměř rok a půl.

Mise k Plutu byla jejím hlavním úkolem, dál pokračuje v letu Kuiperovým pásem, což je oblast rozprostírající se od planety Neptun dál od Slunce.

Mladé hory

Na zveřejněném snímku je podle NASA ledové pohoří, které se tyčí do výšky asi 3500 metrů. Vzniklo před asi 100 milióny lety, což je, jak NASA upozornila, relativně nedávno. Poukázala na to, že na snímku je relativně málo kráterů.

„Je to jeden z nejmladších povrchů, jaké jsme kdy ve sluneční soustavě viděli,” komentoval záběr Jeff Moore z týmu, který snímky analyzoval.

Vědci předpokládají, že hory tvoří zmrzlá voda, protože metan či dusík nejsou dost pevné na to, aby vytvářely hory. „Led se při takto nízkých teplotách, které na Plutu panují, chová jako kámen,“ řekl další z týmu vědců Bill McKinnon.

Snímek trpasličí planety Pluto

První detailní snímek povrchu trpasličí planety Pluto

FOTO: Handout, Reuters

Fotka byla pořízena ze vzdálenosti 770 tisíc kilometrů hodinu a půl předtím, než proletěla Plutu nejblíže. Lze tak předpokládat, že případné další fotografie budou ještě detailnější.

Kromě Pluta vyfotila sonda i jeho měsíce včetně toho největšího – Chárona. Vpravo nahoře je vidět kaňon, který je podle vědců hluboký až devět kilometrů. I u Chárona upozornili na relativně málo kráterů.

Detailní snímek Plutova měsíce Cháron

Detailní snímek Plutova měsíce Cháron ze vzdálenosti 466 000 kilometrů.

FOTO: Uncredited, ČTK/AP