Článek
Slováci mají tradičně mezi ostatními cizinci nejvyšší zastoupení. Loni bylo na českých vysokých školách 23 434 slovenských studentů, což je třikrát víc než před deseti lety. Naopak na Slovensku působily jen čtyři stovky Čechů, což je podle národnosti řadilo až na třetí místo za Řeky a Nory.
Díky vzájemné dohodě mezi oběma zeměmi mají Slováci v ČR výhodu v tom, že skládat zkoušky mohou ve svém mateřském jazyce. Ostatní cizinci, nechtějí-li platit vysoké školné za výuku v angličtině, musí studovat v češtině.
Celkové zastoupení Slováků na českých školách činí 6,36 procenta. A podle průzkumů se jedná o ty z nejlepších absolventů slovenských středních škol.
Za kvalitou
„Elita středních škol, tedy deset procent nejlepších maturantů, zvažuje až v 70 procentech podání přihlášky do ČR. Potvrzuje to tezi, že za studiem do ČR míří spíše ta část studentů, která je studijně lépe disponovaná,“ uvedl Marian Golis ze společnosti Scio, která připravuje testy pro přijímací řízení na šest desítek fakult v České republice i na Slovensku.
Předběžné testování studijních předpokladů proběhlo loni na Slovensku mezi 7143 maturanty ze 173 středních škol. V rámci testování podstoupili studenti i dotazníkové šetření, z něhož vyplynulo, že uchazeči o české školy jdou právě za lepším studiem.
Slovenští uchazeči jako hlavní motivaci pro studium v ČR uvádějí v 82 procentech kvalitu studia. Na druhém místě, z 27 procent, to jsou lepší pracovní příležitosti v Česku.
Podle slovenského studenta Matúše Slanča, který studuje dvě fakulty v Brně a rok studoval i na Slovensku, poskytují české školy lepší studijní podmínky, ale i vzdělávací přístup.
Chtějí lékařství
„Dovolím si tvrdit, že v kvalitě vysokých škol existují mezi oběma zeměmi propastné rozdíly. Mezi ty hlavní patří využívání informačních systémů, které v Čechách poskytují mnohem kvalitnější a rozhodně motivující zázemí pro studium,“ řekl Slančo.
„Hlavním rozdílem ve výuce samotné je pak mnohem větší přenechání odpovědnosti na studentovi v ČR. Studium na Slovensku je naopak poměrně šablonovité a nepružné, zaměřené spíše na drilování teoretických informací, které ale studenty nikdo neučí použít,“ domnívá se.
V loňském akademickém roce se na české školy hlásilo 12 883 Slováků, zpravidla jich uspěje zhruba polovina.
Brněnské fakulty se u Slováků těší největší oblibě. „Na Masarykově univerzitě aktuálně studuje zhruba 5800 studentů ze Slovenska, což je třikrát více než před deseti lety,“ sdělila Právu mluvčí brněnské univerzity Tereza Fojtová.
Podle Fojtové se ale už růst počtu slovenských studentů zastavil a nyní přibývá jiných cizinců.
Na medicíně ušetří až 330 tisíc
Univerzita Palackého má na svých fakultách 1054 Slováků a na Karlově univerzitě v Praze, kde je dohromady 48 200 studentů, v uplynulém akademickém roce studovalo 3360 Slováků. Nejvíce se jich uchytilo na lékařských fakultách, a to 2331. Zrovna na jejich studiu Slováci „vydělají“ nejvíce. Mají vysokou prestiž a studia patří mezi nejdražší. Cizince, kteří pro neznalost češtiny musí studovat v angličtině a za plné školné, vyjde studium na lékařských fakultách na 330 tisíc korun ročně. Obor zubní lékařství stojí až 360 tisíc.
Nejlevnější je na Karlově univerzitě Fakulta humanitních studií, které si účtuje 50 tisíc.
Výši školného si určuje podle zákonných pravidel každá univerzita sama. Většinou ale odpovídá nákladům na studium.
Slováky podle Golise nejvíce lákají kromě lékařství také ekonomie a informatika.
Češi ale o slovenské VŠ tak velký zájem nemají. Ještě před deseti lety měli nejvyšší zastoupení mezi cizinci na slovenských školách. Pořád jich tam studuje zhruba stejně, a to mezi čtyřmi a pěti sty. Ale větší zalíbení našly na Slovensku jiné národy.
Třeba Řeků zde studuje dvakrát tolik co Čechů, a větší zájem mají i Norové. Nyní navštěvuje slovenské veřejné VŠ 139 351 studentů, z toho 5348 cizinců.
V Česku je na všech školách podle údajů z minulého roku 368 304 VŠ studentů, z toho 40 809 cizinců. Většinu tvoří studenti ze slovanských zemí, kteří se česky naučí snadno. Za studium na veřejné škole tedy platí jen 4804 posluchačů.