„Finanční normativ bude navýšen podle druhu předepsané diety. Novela bude kvůli úpravám textového rázu ze strany ministerstva zdravotnictví platit od 1. února 2015,“ vysvětlil Patrik Kubas z tiskového odboru resortu školství, proč změna neplatí již od ledna, jak bylo původně plánováno.

Pro školní jídelny sice příprava dietních jídel nebude povinností, ale s vyhláškou a peněžitou podporou přijde vyšší motivace. Mnoho jídelen však ani tak nebude schopno dietně vařit, i kdyby chtěly, protože k tomu nejsou uzpůsobeny.

Například bezlepkovou dietu zatím nabízí podle odhadů jen stovka jídelen ze zhruba čtyř tisíc základních škol.

Bezlepková strava vyjde draho

Dosavadní vyhláška o školním stravování s dietní stravou nepočítá. Stanovuje přísné výživové normy a finanční limity na nákup potravin, takže vyhovět dětem s různými alergiemi, celiakií, diabetem prvního typu či dětem zotavujícím se po hepatitidě bylo pro jídelny náročné a téměř nemožné. Jen malá část školních kuchyní připravovala jídlo pro děti se speciální stravou a také při tom obcházela daná pravidla a dobrovolně si komplikovala provoz.

Například pro celiaky, kteří se musí řídit bezlepkovou dietou, jsou zapovězeny veškeré výrobky z obilovin jako pšenice, ječmen, žito a oves. Nemohou si tak dovolit běžné pečivo, těstoviny, knedlíky, zahušťované omáčky, moučníky či některé typy kečupů a pudinků.

Alternativy běžných pokrmů vyrobené z jiných zdrojů jsou k mání ve specializovaných prodejnách, ale třeba pět krajíců chleba vyjde přes stovku, cena kilogramu mouky z rýže či kukuřice se pohybuje mezi 60 a 100 korunami, dva rohlíky se pod 40 Kč koupit nedají.

Improvizace zakázány

Trápení mají ale třeba i mnozí alergici hákliví na mléko, vejce, ořechy, kořenovou zeleninu či zmíněný lepek. Jelikož speciální strava vyjde dráž, některé jídelny nechávaly rodiče připlatit. Ale nic takového vyhláška nepovoluje. A jídelny se musejí vejít do cenových limitů.

Podle hospodářky jedné pražské školní jídelny, která chtěla zůstat v anonymitě, je oběd pro celiaka až třikrát dražší než běžný oběd.

Pokud jídelna vaří až pro 500 strávníků, lze na dva speciální obědy pro celiaky z celkové sumy ušetřit.

„Ale to vlastně nemohu a nějaký rodič by se mohl ozvat, jak že je možné, že z jeho peněz sponzoruju dražší obědy pro někoho jiného?“ řekla Právu hospodářka.

Pomocná síla za 11 tisíc měsíčně

Podle ní někteří rodiče zase nosili do kuchyně bezlepkové těstoviny. „Ale opět je to špatně, protože já tady nesmím mít naskladněno žádné zboží, které tady nemám oficiálně,“ dodala. Podle ní však vždy záleží jen na ochotě provozovatelů jídelen.

Ředitel městské organizace Školní jídelny Praha 10 Jaroslav Vrtiška změnu vyhlášky uvítal. Firma provozuje 17 stravovacích zařízení, z toho 14 školních.

„Pokud má provozovna 500 strávníků, tři kuchaře a dvě pomocné síly na přípravu polévky, dvou druhů oběda denně, k tomu nápojů a dvakrát týdně poskytujeme ještě salátové bary, tak je obtížné najít prostor a čas pro přípravu jednoho dalšího jídla bokem. Na to je třeba vyblokovat z týmu kuchaře, který je na výrobu takového pokrmu proškolený,“ dodal. Nicméně se podle svých slov již nyní snaží zvláštním požadavkům strávníků vyjít vstříc. Většina jídelen v republice ale tak vstřícná není.

Jestli vyhláška motivuje školní jídelny vařit i pro děti se zdravotními problémy, ukáže až čas. Pro některé provozovatele může být složité třeba i motivovat kuchařky. Například ve zmíněné škole pracují na běžných směnách tři pomocné síly za 11 tisíc, dvě kuchařky za 13 a hlavní kuchařka za 15 tisíc čistého.