Více než čtyři dekagramy (41 gramů) váží úlomek, který astronomové objevili v pondělí u obce Vatín na Žďársku. Jeho poloha odpovídala takřka přesně jejich výpočtům. Poprvé byli úspěšní 20. prosince, pak ale jejich práci překazila sněhová pokrývka.

„Ten avizovaný největší kus leží v oblasti, kde ztráta nehrozí: v létě to místo bude zhruba stejné jako teď. Nyní dáváme přednost hledání na plochách s vegetací, stihnout to musíme do započetí práce na polích,“ vysvětlil.

Bolid je meteror, který na obloze vydává jasné světlo, často se poměřuje jasností Venuše. Pokud tedy letí po obloze vydává jasnější světlo než tato planeta.

Aktuálně objevený kousek našel člen týmu Pavel Henych. „Má aerodynamický tvar, je jakoby obroušený, jak letěl vzduchem. A od zahřátí při průletu atmosférou má černou kůrku,“ popsal v reportáži ČT.

23. bolid na světě

Dotčený bolid byl podle Spurného součástí tělesa, které se milióny let pohybovalo na samostatné dráze. V inkriminované datum ve čtvrt na šest večer se srazilo se Zemí a devítisekundový průlet jasně svítícího bolidu atmosférou precizně zachytily vědecké přístroje na devíti místech v Česku. Jde o teprve 23. bolid na světě, který patří do plejády tzv. bolidů s rodokmenem: tedy těch, u nichž se podařilo zaznamenat dráhu průletu i místo dopadu. A z této plejády byly hned čtyři případy v tuzemsku.

Na obrázku je jeden z meteoritů Košice. Vědci předpokládají, že meteority z 9. 12. 2014 by mohly vypadat velmi podobně.

Na obrázku je jeden z meteoritů Košice. Vědci předpokládají, že meteority z 9. 12. 2014 by mohly vypadat velmi podobně.

FOTO: Astronomický ústav Akademie věd ČR

„Jsme prostě nejlepší,“ rozesmál se při otázce na příčiny takové frekvence Pavel Spurný. O nadsázku ale zase tak nejde: čeští vědci jsou totiž v oboru, založeném před 55 lety, na světové špičce, ať už jde o přístroje, anebo o metody. Kromě zdejších čtyř bolidů s rodokmenem se totiž podíleli spoluprací i na řadě těch zahraničních případů včetně jediného ruského v Jakutsku. Tak obrovská území, jakým je například Čína nebo Skandinávie, zatím nemají ani jeden takový záznam.

„Těmito jevy se zabýváme v rámci základního výzkumu. Díky tomu třeba vůbec víme to, že kameny létají z nebe. A může nám to také říct leccos i o vzniku planety Země, protože jsou to materiály, které se od dob formování zemského tělesa nezměnily,“ připomněl vědec.