Do projektu, který se zaměří na nemocné trpící rakovinou a vzácnými nemocemi, Londýn vloží 300 miliónů liber, tedy asi deset miliard korun.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Podle premiéra Davida Camerona projekt „odhalí moc DNA“. I znalci jako profesor Jeremy Farrer z Welcome Trust očekávají, že výzkum povede k ohromujícím změnám léčby.

„Za dvacet let budou místo chemoterapie existovat jiné způsoby léčení, které umožní mnohem cílenější přístup k léčbě,“ řekl Farrrer podle listu The Daily Telegraph.

Farrerovo sdružení je jedním z účastníků projektu na zmapování genomu – vedle ministerstva zdravotnictví, řady britských univerzit, nemocnice na Great Ormond Street a britské Rady pro lékařský výzkum.

Tyto instituce chtějí v příštích čtyřech letech prozkoumat genetickou výbavu 40 tisíc lidí s rakovinou či vzácnými nemocemi a 35 tisíc jejich blízkých příbuzných.

Za dvacet let se podíváme zpátky, přípravky pro chemoterapii budou věcí minula a my si jen pomyslíme: Pane Bože, co to bylo za dobu!Jeremy Farrer

Největší pozornost bude věnována rakovině: u desítek tisíc lidí bude prozkoumána genetická výbava zdravých i rakovinotvorných buněk. V buňkách lidského těla jsou pomocí aminokyselin zakódovány asi tři miliardy „písmen“ genetické abecedy. Ta pak vytvářejí asi dvacet tisíc genů a DNA mezi nimi.

U zkoumaných osob budou platit přísná pravidla zajištění soukromí: nebudou informováni o nepříjemných „překvapeních“, která by mohla mít dopad na jejich zdravotní stav – a tak na nemocenské pojištění. Jejich lékaři však budou upozorněni na vše, co by mohlo přispět ke zlepšení jejich zdraví.

Cílem jsou nové léčby

Masový výzkum lidských genomů má otevřít cestu k vývoji nové generace léků i metod, které dokáží cíleně ovlivňovat jednotlivé vadné geny.

Takovým již existujícím lékem je herceptin. Podává se ženám trpícím určitým typem rakoviny prsu, který souvisí s nadměrnou aktivitou genu Her-2. Herceptin tuto aktivitu omezuje.

Farrer je proto přesvědčen: „Za dvacet let se podíváme zpátky a přípravky pro chemoterapii, jež jsou dnes kasovními trháky a které mají všechny ty strašné vedlejší účinky, budou věcí minula, a my si jen pomyslíme: Pane Bože, co to bylo za dobu!“

Čeští odborníci jsou zdrženlivější

Český expert profesor Jiří Vorlíček, předseda České onkologické společnosti a ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně, je podstatně skeptičtější.

„Vzácné choroby jsou velkým tématem EU, která uvolňuje na jejich výzkum stovky miliónů korun. Jde zejména o hemato-onkologické choroby. Kdo si však troufá říci, co bude v tomto oboru za dvacet let, je buď Ježíš Kristus, nebo blázen,“ řekl Právu.

První lidský genom byl prozkoumán v roce 2003, po třinácti letech práce.

Výzkum stál v přepočtu asi 66 miliard korun. Dnes přijde stejná práce na pouhých 33 tisíc Kč, tedy na pouhou půlmilióntinu původní ceny. Zkoumání trvá jen dva dny.