Už druhé pololetí vyučuje Hurtig angličtinu na pražském Gymnáziu Voděradská a ředitelka si jej nemůže vynachválit. „Je úžasný,“ shrnula Jitka Fišerová pro Právo.

Podle ní je jeho výuka přínosem nejen pro děti, které díky jeho neotřelým metodám začala angličtina více bavit, ale i pro zbytek pedagogického sboru.

„Hodiny jsou nápaditější, děti jsou nuceny více konverzovat a reagovat. Často používá příběhy, na kterých něco vysvětluje. Hodně využívá znalosti z jiných oborů – třeba i náročnější matematiku,“ popsala Fišerová.

Podle ní je jeho přístup inspirativní přinejmenším pro angličtináře. Ale Američanovy metody nejsou v USA ničím zvláštním. I v Evropě se podobné postupy prosazují, a to nejen při výuce jazyků. Ani pro české učitele to není novinka, jen se zatím neujala. „Studenti u nás píší tří až čtyřstránkové práce, což pro mě znamená hodně čtení a pro ně hodně práce. Tady se píší prověrky,“ řekl Právu Hurtig.

Jazyk umějí lépe než v Chicagu

To je podle něj největší rozdíl mezi oběma systémy. „Mnohem víc se zde klade důraz na to, aby studenti prokazovali, že dobře naslouchali učiteli, což je opravdu důležité. V USA se však klade důraz na to, aby se studenti snažili poznávat nové myšlenky, uvažovat o nich a porozumět jim z nových úhlů pohledu,“ dodal.

Podivoval se ale, jaké znalosti angličtiny gymnazisté z Voděradské mají. Podle něj je jejich úroveň znalosti jazyka dokonce vyšší než studentů v Deerfieldu, předměstí Chicaga, kde učí literaturu.

„Myslím si, že čeští studenti opravdu rozumějí gramatice a struktuře jazyka, ale občas bojují s konverzací, která jde pod povrch tématu. Na tom chci tento rok zapracovat. Chci, aby mluvili otevřeně, a pak aby šli do hloubky. To je můj cíl, u nás tomu říkáme kritické myšlení,“ uvedl.

Jednou z metod, kterou studenty ke kritickému myšlení vede, je konverzace v kruhu, kdy spolu debatují třeba o knihách, filmech, přičemž diskusi kontrolují a posouvají sami studenti.

„Hodně českých učitelů to určitě zná a dělají to,“ poznamenal Hurtig, podle něhož to ale mají čeští kolegové těžší.

„Učitelé mají tady dost náročné podmínky. Mzdy jsou tady mnohem nižší a obdivuji, jak tvrdě pracují a jak jsou své práci oddaní,“ ocenil Hurtig.

Paříž, Londýn a Praha

I pro něj je zde práce složitější. Například je zvyklý v Chicagu vyučovat dvě třídy, ale ve Voděradské jich má na starosti sedm. „To je pro mě velká změna, musím se mnohem víc připravovat na hodiny, i když učím vesměs stejně,“ řekl.

Krásy srdce Evropy byly hlavním důvodem, proč se rozhodl přihlásit o stipendium v ČR, sbalil svou ženu a dva syny a vydal se na téměř roční pobyt do Prahy. Českou kulturu znal především z knih, přečetl spoustu knih význačných autorů, od Franze Kafky přes Bohumila Hrabala, Milana Kunderu až po Jaroslava Haška. Praha ho uchvátila.

„Všichni říkají, že Paříž, LondýnPraha jsou tři evropská města, která člověk musí navštívit,“ vypráví Hurtig. A doporučení známých ho nezklamala. Podle svých slov nejraději ve svém volném čase bloumá ulicemi, zkoumá detaily architektury a užívá si, že má gotiku, baroko a renesanci k dispozici na jednom místě.

Chtěl by své zkušenosti a zážitky zpracoval kreativně. „Jsem i spisovatel, rád bych napsal nějakou povídku a básně. Potkal jsem opravdu fascinující lidi a rád bych o nich něco napsal,“ slibuje Hurtig.