Do budoucna se ale mohou VOŠ dočkat změn, díky nimž by se mohly stát atraktivnějšími. I někteří zaměstnavatelé už si všimli, že diplomovaní specialisté jim vyhovují. Přihlášky pro první kolo se podávají do konce dubna.

Nejlepší rozcestník pro informace o studiu na vyšších odborných školách včetně rozsáhlého seznamu 190 škol je na serveru Infoabsolvent.cz.

Vyšší odborné školy jsou volbou především pro absolventy nástaveb a třeba i středních odborných škol, kteří neuspěli u přijímaček na VŠ. Mezi studenty VOŠ jsou ale i absolventi gymnázií. „Během odborné přípravy se seznámíte s problematikou v širším rozměru a v mezioborových vazbách, učíte se aplikovat teoretické poznatky do praxe, pracujete samostatně i v týmu. Zdokonalíte se minimálně v jednom cizím jazyce a v práci s informačními technologiemi, budete vedeni k vytváření vlastních úsudků a samostatnému řešení problémů, kritickému myšlení, věcné argumentaci, prezentování aj.,“ stojí na webu Infoabsolvent.cz.

Školné od 2500 do 50 tisíc

Součástí absolutoria VOŠ je zkouška z odborných předmětů, zkouška z cizího jazyka a obhajoba absolventské práce. Úspěšný absolvent je diplomovaným specialistou se zkratkou DiS. za jménem.

Nevýhodou VOŠ je školné. Na veřejných VOŠ se platí od 2500 do 5000 korun za školní rok. U soukromých VOŠ se poplatek pohybuje mezi 11 až 50 tisíci. Nicméně ve hře jsou i studijní a sociální slevy, veřejné školy jsou ochotny srazit až 50 procent.

Studium na VOŠ je silně provázáno s praxí, takže absolventi si hledají práci lépe než například absolventi bakalářského programu na VŠ, ačkoli na výši jejich mezd nedosáhnou.

Přihlášky – získáte v prodejnách SEVT (www.sevt.cz), knihkupectvích s odbornou literaturou, přímo na středních a vyšších odborných školách nebo si je lze stáhnout z webových stránek vybrané školy.
Počet přihlášek – není nijak omezen.
Termín podání – do 30. dubna 2014 pro první kolo přijímacího řízení
Ukončení – 30. září 2014

Bakaláři dlouho neměli své pevné místo na pracovním trhu, protože zaměstnavatelé znali jen magistry a nevědělo se, co od bakalářů očekávat. Tradice VOŠ je také poměrně krátká, zavedeny byly teprve v roce 1996.

Poslední data ale ukazují, že o bakaláře roste ze strany firem zájem. Na trhu práce se pohybuje kolem pěti procent absolventů bakalářských oborů, ale pracovní trh jich požaduje téměř dvojnásobek. Poptávka po absolventech VOŠ také převyšuje nabídku, ale jen mírně. Pokud si ale firmy na diplomované specialisty zvyknou, jak se to nyní děje u bakalářů, vzroste zájem i absolventy VOŠ.

Dnes jich řada ale volí cestu rozšíření vzdělání a kvalifikace. Po absolvování studia na VOŠ je možné přihlásit se do bakalářského studia s určitými výhodami. Vysoká škola může stanovit odlišné, snazší přijímačky než pro středoškoláka. Některé zkoušky a kredity může škola také uznat, takže se bakalářské studium může zkrátit až na 1,5 roku.

Pomohou politici?

Jenže v praxi je to docela obtížné. Veřejné vysoké školy absolventy VOŠ nijak nezvýhodňují a nechávají je absolvovat celé tříleté bakalářské studium. Vzdělání absolventů VOŠ uznávají spíše soukromé školy, které jsou vůči studentům vstřícnější, protože za studium platí.

VOŠ mají momentálně zvláštní postavení ve vzdělávacím systému. Jsou součástí terciárního, tedy pomaturitního vzdělávání, ale neřídí se vysokoškolským zákonem, ale jen školským, který platí pro nižší úrovně.

Podle Marcela Chládka, který by se měl stát brzy ministrem školství, je možné systém změnit. „Je to vzdělání, které je do praxe, je vysoce efektivní, které stát tolik nestojí. Můžeme tady otevřít debatu,“ řekl Právu Chládek.

Podle něj by se do diskuse měly zapojit zejména vysoké školy, protože jeho záměrem je, aby spadaly pod vysokoškolský zákon, jehož změny podle zákona nesmí ministr bez vědomí představitelů VŠ měnit.

VOŠ by podle Chládka měly získat status „professional college“ amerického střihu s tím, že jejich studium by bylo ukončováno bakalářským titulem. V první řadě by ale chtěl Chládek více provázat VOŠ a VŠ, aby přechod mezi oběma úrovněmi byl snazší.