Jaké mají absolventi SŠ šance studovat na vyšších odborných školách?

Všichni ti, kteří mají maturitní vysvědčení, mají možnost se přihlásit do druhého, eventuálně třetího kola přijímacího řízení na VOŠ, které je ukončeno 30. září.

Co se týká soukromých VOŠ, tak ty mají samozřejmě volná místa, ale tam se platí školné daleko vyšší než na veřejných VOŠ. U veřejných se průměrně se platí tři tisíce, nejdražší jsou umělecké obory.

A veřejné školy ještě mají volná místa?

Téměř všechny, protože zájem o studium na VOŠ byl sice velký navzdory všemu a všem, ale hodně lidí se přihlásí, avšak současně se také hlásí na vysoké školy, a pokud jsou tam přijati, tak už k nám nenastoupí. Tím pádem se uvolňují další místa. A ti, kteří nejsou přijati na vysoké školy, tak jejich útočištěm jsou zase VOŠ.

Má šanci maturant, který si musí maturitu zopakovat a osvědčení dostane až třeba 24. září?

Když prošel přijímacím řízením a před začátkem školního roku může předložit maturitní vysvědčení, tak ho neodmítnou. Do připravované novely zákona jsme požadovali, abychom mohli přijímat studenty ještě v říjnu, ale bylo to vypuštěno.

Pro který typ lidí jsou VOŠ nejvhodnější?

Nejvhodnější jsou pro ty, kteří dávají přednost profesně zaměřenému studiu, tedy kde je dostatek praxe. Po ukončení studií mají reálnější možnost najít uplatnění na trhu práce. Praxe je totiž velmi pozitivně vnímána zaměstnavateli, jak vyplývá z různých hodnocení, která už po léta provádíme.

A pak jsou vhodné pro ty, kteří nemají odvahu jít hned na VŠ, nebo tam nejsou přijati. VŠ dnes už mají také své normativy a ty se snižují, takže mohou brát všechny uchazeče o studium, ale nedostanou na ně peníze.

Jaké jsou hlavní výhody VOŠ oproti vysokým školám?

Pokud si studenti zvolí nějaký technický obor, nebo zdravotnické obory, o které je velký zájem i v praxi, tak mají možnost se okamžitě zapracovat, protože mají dlouhodobou praxi během studia v konkrétních podmínkách. Také píšou absolventskou práci, která přímo z praxe vychází. Někteří vlastně mohou získat i přímo na pracovištích, kde praxi vykonávali, zaměstnání, protože tam dosáhnou určitých úspěchů a zalíbí se zaměstnavatelům.

Problém je v tom, že není nastavena žádná koncepce tohoto vzdělávání. Mělo by být jasně řečeno, že za těch a těch podmínek budou VŠ přijímat k dokončení bakalářského studia naše absolventy. Bakalářská studia se musí rozvíjet mnohem více než dříve, nicméně pořád ještě nejsou tak prakticky zaměřená, jsou spíše teoretická a předpokládá se, že bakalář bude pokračovat v magisterském studiu. Kdežto u nás je to hotový absolvent.

Jak si člověk s titulem DiS. vylepší svou pozici na trhu práce?

Jedině tím, že prokáže lepší pracovní schopnosti než ten bakalář. Vylepšit si ji asi nemůže nijak, protože pokud má zaměstnavatel nastaveno zaměstnávání do určitých pozic od bakaláře výše, tak vezme bakaláře. Pak možná prozře a vezme i toho absolventa VOŠ.

Problém je i v tom, že na trhu práce jsou vlastně platově diskriminováni, protože bakaláři mají obvykle nástupní plat vyšší, než absolvent VOŠ.

Můžete odhadnout, jaká je zaměstnanost vašich absolventů?

To nemusíme odhadovat - míra nezaměstnanosti podle ministerstva školství, Národního ústavu pro vzdělávání a ministerstva práce a sociálních věcí je identická, to znamená kolem deseti procent. Je spíše hodně nezaměstnaných bakalářů.

Mohou absolventi VOŠ bezplatně studovat na VŠ, aniž by jim hrozil poplatek za delší než standardní dobu studia?

Ano, mohou tam plynule přejít, ale vezměte si, co to stojí tento stát, když financuje vzdělávání na VOŠ, a pak ještě na VŠ. To je přece úplně zbytečné.

Podle některých statistik se počet uchazečů pořád snižuje. Jak si to vysvětlujete?

Úplně pravda to není, neodpovídá to zcela zjištěním, která pocházejí z naší členské základny. Hlavní důvod z pohledu mého a mých kolegů je ten, že vyšší odborné vzdělávání nenabízí absolventovi bakalářský titul, ale jen označení za jménem DiS.

Druhý důvod je ten, že když chtějí pokračovat ve studiu na VŠ, tak musí studovat v tom nejlepším případě alespoň jeden rok, a to převážně u soukromých VŠ, protože veřejné VŠ tuto možnost téměř vůbec neposkytují.

Měla by tam být prostupnost na základě nějakých rozdílových zkoušek, aby náš absolvent měl třeba za rok dokončeno bakalářské studium, ale to je u veřejných VŠ téměř nemožné, přestože zákon o VŠ to umožňuje. V návrhu vysokoškolského zákona se opět řeší jen jednostranná prostupnost, to znamená, aby neúspěšný student bakalářských oborů mohl přejít do VOŠ.

Uznávají některé vysoké školy alespoň určité zkoušky?

Ano, převážná většina soukromých vysokých škol je uznává, protože tam si musí absolvent ten jeden rok zaplatit. Teď mám ještě zprávy, že Masarykova univerzita snad umožnuje za rok si dokončit bakalářské studium absolventům zdravotnických oborů.

Ale jinak nás neberou do terciárního sektoru, jsme pro ně něco, co by asi jejich akademickou půdu znehodnotilo.