Nadměrné osvalení zajišťuje belgickému plemeni genetická mutace, která ovlivnila produkci proteinu myostatinu. Tato bílkovina i u lidí už před narozením omezuje počet svalových vláken a později také omezuje jejich růst.

Výzkum této genové mutace přinesl vývoj látek, které se nyní testují u osob trpících svalovou dystrofií, rakovinou a onemocněním ledvin. Je pravděpodobné, že na trhu se brzy po příslušných povoleních objeví první lék založený na blokování produkce myostatinu, který umožní nadměrný růst svalů.

"Když se inhibitory myostatinu objeví, budou zneužity. Vůbec o tom nepochybuji," je přesvědčen Carlon Colker, kulturista a lékař z Greenwiche v Connecticutu, který pracuje s profesionálními sportovci.

Látka zneužitelná podobně jako EPO

Je to příběh, který se už dostatečně potvrdil na látce EPO, určené pro léčbu chudokrevnosti, která zvyšuje počet krvinek. Očekávalo se, že půjde o specializovaný lék, který v USA potřebuje tak 200 tisíc pacientů. Dnes ho užívají spíše milióny. Globální tržby EPO dosáhly 10 miliard dolarů ročně navzdory rostoucímu počtu důkazů, že vysoké dávky mohou způsobit srdeční problémy a dokonce i smrt.

K jejímu užívání se přiznal cyklistický šampion Lance Armstrong. Ten ovšem není sám, protože kromě osob opravdu postižených ho dnes používají milióny lidí jako stimulant, který jim umožňuje vyšší výkon s ohledem na účinek, kdy nárůst červených krvinek umožňuje organismu napumpovat do krve více kyslíku ke spálení.

Svaly rostly myším

O funkci myostatinu se ví již od roku 1990, kdy Se-Jin Lee demonstroval na myších až dvojnásobný nárůst svalové hmoty oproti běžnému normálu při genetické manipulaci, kterou zablokoval produkci proteinu. Poptávka po něčem takovém rostla. Není proto divu, že Světová antidopingová agentura v roce 2008 zakázala látky, které myostatin inhibují, ačkoli nebyly žádné oficiálně dostupné. Možná genová manipulace by byla u lidí velmi nákladná (a tedy i špatně dostupná) a navíc zpětně prokazatelná.

V okamžiku, kdy se tyto inhibitory po dokončení testů stanou schváleným lékem, bude vyloučení takových látek mnohem obtížnější. Inhibitory budou poměrně snadno dostupné a jejich vysledování je zpětně nezjistitelné.