Hlavní obsah

Dusíkatým hnojivům zvoní hrana. Nahradí je bakterie

Novinky, pst

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nákladná a ekologické škody působící dusíkatá hnojiva se možná brzy stanou minulostí. Na univerzitě v Nottinghamu vyvinuli podle serveru The Guardian novou technologii, která umožní údajně všem hlavním hospodářským plodinám získávat potřebný dusík přímo ze vzduchu.

Foto: David Mdzinarishvili, Reuters

Pšenice je plodina náročná na hnojení. Ilustrační foto

Článek

Dusík patří k základním prvkům nezbytným pro život a růst rostlin. Schopnost získávat dusík ze vzduchu mají přirozeně jen některé druhy – například luštěniny (fazole, hrách, čočka). Převážná část z využívaných druhů je dosud závislá na vydatném umělém přihnojování, protože získávají dusík kořenovým systémem.

Náklady na hnojení představují nemalou položku, která ovlivňuje nepřímo cenu potravin a zároveň je navázána i na cenu ropy.

Mnohem horší jsou skryté negativní dopady používání dusíkatých hnojiv, které se například v Nizozemsku pohybuje od 30 po 190 kg na hektar. Nedávná studie vyčísluje každoroční škody na znečištění prostředí v Evropě na astronomických 1,8 až 8,4 biliónu korun.

Výzkumný tým vedený profesorem Edwardem Cockingem při studiu bakterií, s jejichž pomocí rostliny získávají dusík v kořenovém systému, odhalil u cukrové třtiny kmen, který je schopen se rozšířit nitrobuněčně u všech hlavních plodin, a umožnit jim tak získávat většinu potřebného dusíku přímo ze vzduchu. Ze zprávy neplyne, zda by bylo pak ještě nutné půdu uměle přihnojovat kvůli tak náročným plodinám, jako je například pšenice.

Nejde o geny

„Pomoci rostlinám přirozeně získávat dusík, který potřebují, je klíčovým aspektem světové potravinové bezpečnosti. Svět se potřebuje zbavit rostoucí závislosti na syntetických dusíkatých hnojivech draze vyráběných z fosilních paliv, stejně jako souvisejícího znečištění životního prostředí a vysokých nákladů na energii,“ uvedl Cocking na webu technologie pojmenované N-Fix. Zdůraznil, že nejde o genetické manipulace, pouze o využití přirozeně se vyskytující bakterie.

Technologie byla již laboratorně ověřena a univerzita prodala licenci na průmyslové využití N-Fix společnosti Azotic Technologies, která nyní čeká na úřední povolení. Nejprve má být technologie použita v Británii, aby se lépe ověřila její účinnost.

Reklama

Výběr článků

Načítám