Článek
Elektronické testy na ZŠ zjišťovaly, jestli znalosti dětí pátých a devátých tříd odpovídají standardům, které po nich stát vyžaduje. Test se skládal ze dvou úrovní – základní a vyšší.
Všichni žáci začínali v základní úrovni, pokud ale po určité době nebo po určitém počtu splněných úkolů dosáhli úspěšnosti 67 procent, systém je navedl do vyšší úrovně.
Pokud se někdo do vyšší úrovně dostal, pak si mohl být jist, že v očích České školní inspekce (ČŠI), která testy zavádí, by dostal nejméně trojku. V matematice se tam ale dostalo jen 19 procent páťáků a 20,8 procenta deváťáků. Ostatní zůstali na základní úrovni, která odpovídá zhruba čtyřce a nižší známce.
V případě páťáků splnilo méně než dvě pětiny zadání základní verze testu 8,99 procenta žáků. U deváťáků jich bylo 10,26 procenta. „To je signál, že ještě hodně dovedností a znalostí těmto žákům chybí, protože zvládli méně než polovinu požadovaných standardů. Určitě to pro ně znamená varování,“ řekl Právu mluvčí ČŠI Libor Vacek.
O tom, že matematika není nejsilnější stránkou českých školáků, se hovoří již dlouho, a vesměs všechna poslední měření to potvrzují. Naposledy třeba u státní maturity vyhořelo 20,6 procenta studentů, kteří matematiku upřednostnili jako maturitní předmět před cizím jazykem.
Páťáci excelují v angličtině, deváťáci v češtině
Mnohem lépe si vedli páťáci v češtině, u níž se do vyšší úrovně posunulo 45,3 procenta. Deváťáci byli ještě úspěšnější, na vyšší úroveň dosáhlo 62,8 procenta.
Páté třídy si zas mnohem lépe poradily s angličtinou. Pomyslnou alespoň trojku si zajistilo 69,5 procenta žáků. Mezi deváťáky je jich jen 42 procent.
Deváté třídy si mohly vyzkoušet také testy z francouzského a německého jazyka, ale ty dopadly nevalně. V základní verzi testů uvízlo v případě němčiny 76 procent z 3354 žáků, a u francouzštiny jich bylo 75 procent z celkového počtu 459 žáků.
"Jen ověřujeme"
Do druhé a poslední celoplošné generální zkoušky se zapojilo 3759 škol, což je 99,9 procenta všech škol, pro které byla generální zkouška určena, a 166 150 žáků těchto škol (tj. 97,6 procenta ze všech registrovaných) vypracovalo celkem 477 027 testů. Použito bylo 70 584 počítačů (průměr 2,4 žáka na jeden počítač).
Školy, které zasáhly povodně, byly omluveny. Do testů se nemusely zapojovat děti s postižením, nicméně 16 tisíc si je vyzkoušelo.
O tom, jak se bude plošného testování a zda vůbec využívat, má rozhodnout ministerstvo školství. Testy budí odpor u části veřejnosti, která se obává, že by mohly mít v budoucnu významnější dopady na osudy dětí než jen ověřování jejich znalostí pro potřeby ČŠI. Inspektoři se ale brání, že testy mají ověřovací funkci a žádné žebříčky z nich sestavovat nelze. Navíc z nich prý nelze vyčíst konkrétnější data, než zda dítě splňuje minimální požadavky státu na znalosti, nebo ne.