„Je to obrovský technologický pokrok, patnáct let práce, řekl magazínu Nature elektroinženýr Ronald Fearing z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Křídla robota tvoří vrstvy ultratenkého materiálu. Za jedinou vteřinu s nimi dokáže mávnout sto dvacetkrát. To je podobná frekvence, s jakou mávají křídly právě mouchy.

Jsou vytvořená z několika vrstev polyesterového filmu a vyztužují je žebra z uhlíkových vláken. „Svaly“ pohybující křídly, jsou z piezoelektrického materiálu, který reaguje rychlým rozpínáním a smršťováním na změny elektrického napětí.

Létající robot vytvořený vědci z Harvardovy univerzity ve srovnání s velikostí mince v hodnotě jednoho centu (19.05 mm).

Létající robot vytvořený vědci z Harvardovy univerzity ve srovnání s velikostí mince v hodnotě jednoho centu (19.05 mm).

FOTO: wyss.harvard.edu

Za vynálezem stojí tým vědců z americké Harvardovy univerzity. Podle nich mohou roboti v budoucnu najít skvělé uplatnění například při pátrání po přeživších ve zřícených domech i při jiných záchranných operacích, kam není možné vyslat člověka nebo větší roboty.

Extrémně malé

Některé součástky, ze kterých jsou roboti sestaveni, jsou velké několik mikrometrů (mikrometr je 0,000001 metru). Celý robot váží jen 80 miligramů.

„Je to vrchol víc než desetileté práce, při které jsem se snažil dostat k tomuto výsledku, uvedl v časopise Science vedoucí týmu vědců Robert Wood. „Je to první ukázka toho, že můžete sestrojit roboty podobné hmyzu a řídit jejich let,“ dodal.

Nová konstrukce umožňuje ovládat každé křídlo zvlášť, což je další pokrokKevin Ma

Pro pohyb je klíčový sofistikovaný a přesný pohyb křídel, který robotu umožňuje vznášet se na jednom místě anebo mu dovoluje provádět náhlé manévry. Autoři projektu jeho schopnosti přirovnávají k hmyzu, který se dokáže vyhnout nenadálému pohybu lidské ruky, která se ho snaží chytit.

„Měli jsme roboty, kteří létali, ale nedokázali stabilizovat svůj pohyb, řekl Kevin Ma. „Nová konstrukce umožňuje ovládat každé křídlo zvlášť, což je další pokrok,“ dodal.

Šňůra k zemi

Nevýhodou prozatím je, že robot nedokáže nést svůj vlastní zdroj energie, a proto při letu zůstává připoutaný k zemi. Jeho pohyb kontroluje počítač, pomocí něhož je možné ovládat směr a výšku letu. Pro další vývoj bude klíčové vyřešit problém napájení, aby robot mohl nést vlastní baterii. Nejmenší dostatečně účinný zdroj energie, který současné technologie nabízejí, váží půl gramu. To je podle magazínu Nature desetkrát víc, než robotická moucha dokáže unést.

K praktickému využití budou muset vědci také vyvinout dostatečně miniaturní senzory, které by robot dokázal spolu s baterií uzvednout. Vyřešit obě překážky může podle vědců trvat několik let.