Protože po virech nezůstávají žádné zkameněliny, použili vědci pro vystopování předchůdců dnešních žloutenkových virů trik. V genomech hostitelských organismů, jako jsou ptáci, hledali zbytky sekvencí virů. Ty se v průběhu věků mění jen velmi pomalu.

"Prehistorický virový dědičný materiál je prakticky zmražen v původním stavu v momentě svého začlenění do genomu hostitele, a tak zůstává dodnes jako takový viditelný. Proto těmto sekvencím říkáme také molekulární fosilie," vysvětlil vedoucí vědecké skupiny Jürgen Schmitz.

"Senzačním objevem byl přitom téměř kompletní genom viru, který se po více než 82 miliónech let dochoval jako molekulární zkamenělina," podotkl další vědec Alexander Suh.

Žloutenka typu B patří mezi nejčastější virová onemocnění světa. Přenáší se při sexu nebo krví a může vyvolat zánět jater. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) je virem chronicky infikováno více než 240 miliónů lidí. Více než 500 000 lidí ročně na žloutenku typu B zemře.