Šéf Cermatu Jiří Zíka poslance informoval, že se snižuje zájem o státní maturitu. V prvním roce státní maturity před dvěma lety se přihlásilo ke zkoušce 98 813 studentů, loni 95 204 a letos 90 507.

„Maturita má určité efekty, které se postupně promítají do rozhodování žáka ZŠ, kam půjde dále studovat, čemu se bude věnovat. To se tak trochu odráží v zájmu o odborné školy. Pro některé žáky ZŠ je maturita určitým varováním,“ řekl náměstek ministra Jindřich Fryč.

Diskuse se stočila k nastavení úrovně maturity. Poslanci Ivanu Ohlídalovi (ČSSD) se nezdálo, jak byla zavedena jednotná úroveň obtížnosti. Loni byly totiž úrovně dvě – základní a vyšší. Podle Ohlídala byla základní úroveň příliš jednoduchá a ta nynější jednotná se jí blíží.

„Z vlastní zkušenosti učitele na VŠ vím, že úroveň znalostí maturantů rapidně klesá nejen v technických, ale ve všech vědních oborech. Maturant ani neví, co jsou to procenta, nebo s nimi neumí zacházet. Proč tento efekt existuje?“ ptal se Ohlídal.

„Drzost studovat“

Poslankyně Vlasta Bohdalová (ČSSD) k tomu řekla, že základní úroveň byla nejjednodušším řešením, ale že v katalozích požadavků k maturitě pro rok 2015 se bude o zvýšení laťky jednat.

A pak svému stranickému kolegovi vysvětlila, že „na SŠ jsou přijímány děti, které tam nemají vůbec co dělat. Absolvují maturitu a pak, omluvte mě, mají ještě tu drzost, že se hlásí na VŠ. A mnohé VŠ prostě berou kohokoli, tak máme úroveň studentů, jakou máme.“

Vysvětlila, že ve sněmovním podvýboru pro regionální školství řeší otázku, jak změnit celý systém základního vzdělávání tak, aby k maturitě přicházeli vzdělanější studenti.

Vrcholem debaty pak byla připomínka Vítězslava Jandáka (ČSSD), podle nějž neklesá nejen vzdělání žactva a studentstva, ale celé společnosti.

„Klíč k nápravě je někde úplně jinde. Za to nemůže ministerstvo školství,“ prohlásil Jandák.

Přizpůsobivost VŠ

Do debaty přispěla i Dagmar Navrátilová (LIDEM), podle níž je správné bavit se o náročnosti maturity. „A zase si myslím, že ne každý občan této republiky musí mít maturitu, a bavme se o tom, jestli všechny školy s maturitou by měly být maturitou dokončovány,“ poznamenala. A Ohlídala se dotázala, jak je možné, že jeho škola nevzdělané studenty přijala.

„VŠ se musejí uzpůsobovat tomu, co jim posílají SŠ. Kdyby to neudělaly, tak vysoké školství pomalu přestane fungovat, což není možné,“ odvětil poslanec.

Jiná poslankyně ho pak doplnila, že totéž platí i pro nižší vzdělávací úrovně. A náměstek Fryč k Ohlídalovi podotkl, že i VŠ by si měly svou úroveň kontrolovat prostřednictvím přijímaček.

Proč školství uzavírat?

Na VŠ dnes studuje 70 procent populačního ročníku. Ve světě i v Evropě se ale začíná v poslední době prosazovat názor, že člověk by měl zůstat ve vzdělávacím procesu co nejdéle. Je třeba však vytvořit nové stupně, aby se udržela i špičková kvalita.

Jak navrhuje ministr Petr Fiala, na VŠ by se měly mnohem více rozšířit praktické bakalářské programy, které by byli schopni vystudovat i lidé, kteří si je prostě vydřou. Na vyšší tituly by pak dosáhli ti talentovanější.

Odborné vzdělávání a učiliště zase chce uzpůsobit tak, aby žáci získávali více praxe, a to přímo ve firmách s moderním vybavením. Motivovat mladé pro učební obory chce i tím, že by na nich rozšířil všeobecné vzdělávání, aby si mohli udržet naděje i na VŠ.

A co se týče náplně výuky, část odborníků klade větší důraz na vývoj schopností jednotlivců. Informace si totiž může dnes každý najít, ale škola by je měla naučit je hledat a třídit.