„Bohužel je takový trend, že rodiče z vesnic si myslí, že děti v městských školách dostanou něco lepšího. Takže byť máme školu špičkově vybavenou a plně moderních vymožeností využíváme, tak ty rodiče stejně nepřesvědčíte,“ popsala Právu ředitelka školy Jaroslava Šetková.

Podle ní je dnes úspěch, když se do první třídy přihlásí alespoň deset dětí. Při tak „silném ročníku“ se pak prvňáci vyučují samostatně, ale když jich je málo, slučují se ve třídě s druháky.

„Ale loni byli prvňáčci s páťáky. Udělali jsme to poprvé a náramně se to osvědčilo. Když byly nějaké akce, tak každý páťák pomáhal prvňákovi. Bylo ale i moc hezké, když tady tak kolem společně chodili,“ popsala Šetková. Páťáci si tak osvojili speciální sociální dovednost solidarity s nejmenšími a pro prvňáky byli zase páťáci za velké vzory.

Soběstační venkovánci

Ovšem hlavní přínos malotřídky tkví v individuální výuce a ta skutečně nese své ovoce. Předběžné výsledky prvních plošných testů České školní inspekce (ČŠI) zde dopadly dobře. A děti se prý snadno uchytí i na dalších školách poté, co v Huntířově opustí pátou třídu.

Například si malé absolventy pochvalují na ZŠ T. G. Masaryka v České Kamenici, která má rozšířenou výuku informatiky. Českokamenická škola se proslavila tím, že jako první v republice začala vyučovat pomocí tabletů. Reportáž o zdejším zázraku přineslo Právo začátkem prosince.

„Nejde jen o znalosti, ale i o to, jak se umějí o sebe postarat, jak si umí říct o to, co potřebují. Pan ředitel českokamenické školy Daniel Preisler přijel osobně gratulovat, jak si učitelé děti chválí. Máme také děti na gymnáziích. To procento úspěšných je velké,“ brání malotřídku Šetková.

Kromě toho jsou podle ní i místní učitelé spokojeni. „Učívala jsem ve velkých školách, ale tady je to úplně úžasné. Tady se ještě dá učit, děti jsou ještě takové, jaké by měly být. Je to taková rodinná škola plná pohody,“ dodává hrdá ředitelka.

Její svědectví potvrzují i data z ministerstva. Malé venkovské školy podle ČŠI excelovaly v mezinárodních testech čtvrtých tříd. Podle ministra školství Petra Fialy si venkovské školy zaslouží zvláštní ochranu, i přesto, že mají málo žáků, a tedy ani peněz se jim nedostává, takže jim mnohdy hrozí zrušení. Jenže podle Fialy mají tyto školy nejen vzdělávací a výchovné funkce, ale i společenské a další.

Městské školy se naopak potýkají v poslední době s přeplněnými třídami, kde individuální přístup pokulhává. Stále častěji se stává, že ředitelé žádají u zřizovatele o udělení výjimky, aby mohli mít v jedné třídě až 34 dětí.