Článek
Technologie Bigelow Aerospace počítá s nafukovacími moduly pro vesmír. V případě ISS jde o koncept válcovitého rozšiřitelného modulu. Důraz je kromě dostupnosti kladen na bezpečnost.
Modul nového typu má být založen na vyslání poměrně malého komponentu, který se ve vesmíru nafoukne, zatímco dosavadní moduly dorazily ke stanici jako celistvý segment, což omezovalo jejich velikost.
Již v lednu 2011 zveřejněný koncept modulu BA-2100 počítal s prostorem 2100 metrů krychlových, což je mnohem více než současných 837 metrů krychlových. Válec má mít 17,8 metru na délku a 12,6 metru v průměru. Uvnitř pak bude pro různé potřeby rozdělen na několik prostorů.
Původně byl modul BA-2100 byl koncipován jako součást obchodní kosmické stanice Bigelow, s jejímž vypuštěním se počítá pro rok 2015. Je proto otázkou nakolik bude muset společnost své plány upravit, protože kontrakt pro NASA bude znamenat minimálně částečný redesign konceptu. Ten současný není s ISS kompatibilní.
Nejde o nevyzkoušenou technologii. Pružný materiál pláště pojmenovaný vectran je dvakrát odolnější než kevlar a jeho použitelnost již byla vyzkoušena NASA na malých modulech Genesis1 a Genesis 2.
Historie nafukovacích kosmických prostředků však sahá až do roku 1950, kdy NASA jako pasivní komunikační satelity vyzkoušela nafukovací balóny Echo. Tento projekt se však nerozvíjel až do roku 1990 vzhledem k nedostatku vhodných materiálů. A i následně byla technologie nafukovacích modulů brzděna škrty. Nový život myšlence vdechl miliardář a majitel hotelového řetězce Robert Bigelow, který založil novou společnost s cílem vybudovat ve vesmíru hotel.