Objev představuje levnou alternativu k dosud známým metodám a mohl by sloužit třeba pro jednoduchá stanovení množství olova v lidské krvi v rozvojových zemích.

„Naše metoda funguje pro určování kovů, jako je olovo, cín, zinek či kobalt, v nejrůznějších kapalinách od krve po potraviny. Její výhodou je především nízká cena, vysoká rychlost a snadný transport a archivace vytvořených vzorků,“ uvedl Preisler.

Podstatou vynálezu je nový způsob tvorby aerosolu, tedy směsi částic v plynu, který vědci potřebují na to, aby mohli určit obsah vybraného prvku v určité kapalině a zjistit tak například, kolik olova obsahuje zkoumaná krev. Jen v podobě aerosolu totiž umí vzorek zanalyzovat přístroj zvaný atomový spektrometr.

Kancelářský papír a laser

Aerosol lze získat různými způsoby, které však často vyžadují náročnou přípravu vzorku nebo jsou nákladné. Patentovaná metoda využívá obyčejného kancelářského papíru a dostupného laseru podobného tomu v laserovém ukazovátku.

Na běžné inkoustové tiskárně vědci na papír vytisknou drobné, jen několik milimetrů velké černé čtverečky, na ty pak nanesou malý vzorek zkoumané látky, např. krve, a pak na ně namíří laserem. V místech černých čtverečků, a tedy i nanesených látek, dojde k pyrolýze a tvorbě aerosolu v podobě kouře. Ten je pak analyzován ve spektrometru.

Stačí malý vzorek

Přidanou hodnotou patentu jsou i malé požadavky na množství zkoumaného vzorku. Zatímco většina metod potřebuje mililitry roztoku, nově stačí zlomek mikrolitru.

Pro aplikační sféru bude zajímavá i vysoká rychlost metody. „Při využití naší metody lze vzorek vyrobit poměrně snadno přímo v terénu a poslat v obálce do laboratoře,“ doplnil Preisler, který působí také v Laboratoři syntézy a analýzy nanostruktur Středoevropského technologického institutu (CEITEC).

K objevu vědce inspirovala vzpomínka na pokusy s lupou z dětství. „Napadlo mě to, když jsem si četl noviny, zkusil přes ně přejet výkonnějším laserovým ukazovátkem a uviděl, jak se z nich kouří,“ prozradil Preisler. Na vědeckém ověření nápadu se po dobu tří let podíleli kolegové Viktor Kanický, Pavla Foltynová a další studenti. Vývoj metody byl součástí výzkumu financovaného z grantu ve výši 2,2 miliónů korun od Grantové agentury ČR.