Mluvíme o arboretu v Kostelci nad Černými lesy. Latinsky se strom řekne arbor, arboretum je tedy jakousi botanickou zahradou specializující se na výzkum a pěstování dřevin.

Kostelecké arboretum začalo vznikat v roce 1954. Založil je první děkan Lesnické fakulty tehdejší Vysoké školy zemědělské, profesor dendrologie a botaniky Pravdomil Svoboda. Původní rozloha činila 4,2 ha.

„Najdete tu hlavní lesnické dřeviny tak, jak rostou v přírodě, okrasné kultivary pouze výjimečně,“ vysvětluje kurátor sbírky Václav Bažant.

Arboretum se specializuje na hlavní hospodářské dřeviny mírného a boreálního (chladného) pásma. V průběhu let byl sortiment hospodářských dřevin obohacován také keři a okrasnými rostlinami. Dřeviny jsou uspořádány formou přírodního parku podle jejich ekologických nároků.

První byly vejmutovky

Borovice vejmutovky, které zde byly vysazeny jako první, jsou dnes velkými vzrostlými stromy. V nižší, vlhčí části arboreta je sbírka olší, vrb a topolů. Za pozornost stojí i javory a ořechovce. Cedry libanonské rostou hned na několika místech. Významná je také sbírka kalin.

Zajímavé jsou nejen cizokrajné dřeviny, i z domácího buku lesního bylo vyšlechtěno množství okrasných kultivarů, které se liší se barvou a tvarem listů nebo vzrůstem. Uplatňují se především jako parkové stromy. Unikátní je i zdejší sbírka jedlí.

Jednou ze zdejších zajímavostí je metasekvoj čínská. „Byla známa jen jako fosilní, první byla objevena v roce 1941 v Číně a teprve roku 1946 se dostala do Evropy,“ popisuje Bažant.

Co rostlina, to inventární číslo

Každá rostlina tu má svoje inventární číslo, které je zaznamenáno v digitální mapě. V pětiletých periodách je navíc podrobena pečlivému měření, aby se vědělo, jak se jí daří.
K dnešnímu dni je v arboretu evidováno 8186 jedinců, 70 dřevin se může pochlubit přesnou lokalizací sběru. Arboretum získává osivo vzácných druhů dřevin mezinárodní výměnou semen (Index seminum). Má navázanou spolupráci s 250 botanickými zahradami celého světa.

Sbírka je zároveň genobankou

Organizuje také vlastní expedice, v posledních letech do oblasti Sibiře a Dálného východu. Expedice jsou organizovány ve spolupráci s Centrální sibiřskou botanickou zahradou v Novosibirsku.

Postupně vědecký tým ČZU navštívil pohoří Altaj, Sajany, Sichote-Alin a Kamčatku. „Cílem je založení nové kolekce sibiřských taxonů, které se ve většině našich arboret ČR nevyskytují, i přesto, že jsou důležitými hospodářskými druhy dané oblasti,“ říká Bažant. Velký důraz je podle něj kladen na přesnou lokalizaci sběru materiálu, sbírka tak může být využita jako genobanka ke šlechtění lesních dřevin nebo k případným reintrodukcím.

Těžištěm prezentace sbírky zůstávají odborně vedené exkurze s průvodcem, pro všechny úrovně vzdělávacích institucí, výzkumných pracovišť, státní správy a zájmových sdružení. Od roku 2004 jsou organizovány dny otevřených dveří pro širokou veřejnost v jarním a podzimním období.

Příští dny otevřených dveří jsou naplánovány na 28.a 29.května.

V roce 2003 vznikla nová naučná dendrologická stezka na území arboreta, určená především pro posluchače ČZU v Praze. Je k dispozici na CD, připravuje se její zpřístupnění na internetu.

Arboretum čeká další rozvoj

V současnosti se připravují nové expozice ve východní části Arboreta, které budou řazeny podle fytogeografického původu. Prozatím se plánuje vytvoření čtyř sekcí: Severní Amerika, Sibiř, Čína a Japonsko.

Počítá se také s rozšířením plochy arboreta do Peklovského údolí. Plánovaným rozšířením získá arboretum nové plochy umožňující doplnění sbírky o druhy, kterým současná jižní expozice arboreta nevyhovuje.

Součástí rozšíření je projekt na vybudování tůní, dojde tak k vytvoření vhodných podmínek pro modelové výsadby mokřadních společenstev a zvýšení biodiverzity celého území. Hráz rybníka propojí současnou a nově navrhovanou plochu a umožní napojení pěší stezky od Kostelce n. Č.l.

Význam Arboreta lze shrnout do několika bodů
Didaktický – arboretum je přímo využíváno k praktické výuce dendrologie, je živou učební pomůckou a místem pro sběry herbářových položek, zadávání bakalářských a diplomových prací.
Vědecký – hodnocení růstu introdukovaných dřevin, významný genofond dřevin s dalším využitím (množitelské pokusy, lesní semenářství, šlechtění lesních dřevin aj.)
Sbírkový – významná kolekce dřevin především šíří svého sortimentu
Populárně naučný - zpřístupnění a popularizace dendrologie široké veřejnosti.