Voda z řek a ledovců, která by zaplnila téměř čtyři tisíce Balatonů, se zatím hromadí na severu Kanady. Protože je sladká, vznáší se na podušce slanější mořské vody. Mělo by ji rozfoukat vzdušné proudění, to se ale proti normálu už o několik let zpozdilo.

„Mohlo by to ovlivnit cirkulaci v oceánu. I Golfský proud,“ řekl podle britského listu The Guardian Benjamin Rabe z německého Institutu Alfreda Wegenera, který se opírá o výsledky práce 17 vědeckých ústavů z deseti evropských zemí.

Uvolněná voda zatím podle něj působí jako „sklíčko“, které odděluje teplejší slanou vodu od ledovců. Rabe se ale obává, že pod vlivem vzdušné cirkulace může voda vytvořit „jezero“ v oceánu, jež – pokud by se přelilo do Atlantiku – zbrzdí „přepravníkový pás“.

Tak se říká systému oceánských proudů, k nimž patří i Golfský proud: náhlý příliv chladné vody by mohl zpomalit zejména jeho severní větev, což by oslabilo přísun tepla na sever Evropy. Výsledkem by bylo ochlazení zejména na severozápadních okrajích kontinentu.