„Výuka v českých školách je zaměřena pouze na teorii,“ říká Jana Straková ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky. Žáci podle ní nemají příležitost provádět vlastní experimenty, vyslovovat a ověřovat hypotézy a vyvozovat závěry ze získaných poznatků.

"Ačkoli je veřejnost s úrovní našeho školství spokojena, výsledky průzkumů, které umožňují mezinárodní srovnání ukazují, že kvalita poznatků, které žáci v průběhu výuky získávají, se výrazně zhoršuje. Navíc se projevují značné rozdíly mezi školami, nacházejícími se poblíž sociálně vyloučených lokalit, a školami, které navštěvují žáci z dobře situovaných rodin," konstatuje Straková.

Řešením je podle ní dlouhodobá koncepce školství, která ovšem musí být nezávislá na aktuální politické situaci. Její součástí by měla být rovněž kodifikace kariérního růstu učitelů a zajištění etablovaného systému celoživotního vzdělávání. Nezanedbatelná je i podpora výchovy kvalitních pedagogů v přírodovědných a technických oborech.

Tyto obory v současné době nejvíce „strádají“ i vzhledem k tomu, že mnohé přírodovědné předměty jsou na všech typech středních škol nepovinné. Místo toho je posilována výuka humanitních předmětů a většina škol rezignuje na praktickou výuku právě v přírodovědných oborech, která se jeví jako drahá a neefektivní.

„Cílem Iniciativy a Učené společnosti není moudře předkládat společnosti hotové recepty, ale otevřít kvalifikovanou debatu o vzdělávání a vědě u nás, říká organizátor debaty Pavel Jungwirth.

„Jen z takové debaty může vyjít smysluplná strategie do budoucna,“ dodává Jungwirth. S ohledem na stagnaci ve studiu přírodovědných oborů je podle něj především potřeba zajistit kvalitní vzdělávání učitelů těchto oborů, kteří by posléze byli schopni své žáky nadchnout pro svůj obor. V současné době je akutní nedostatek například učitelů fyziky, a to na celoevropské úrovni.