"Hlad a nasycení závisí nejen na příjmu kalorií, ale také na početných psychických faktorech. Jíst jen tak mimoděk je proto nezdravé," uvedl podle listu stravovací psycholog Christoph Klotter z vysoké školy v německé Fuldě.

Vědci naservírovali účastníkům pokusu stejné menu, které se skládalo z devíti různých přísad. Polovina lidí hrála při jídle na počítači karetní hru solitaire, druhá se v klidu najedla. Ti, kteří se na pokrm nesoustředili, se po obědě cítili méně sytí. Hráči chtěli v půlhodině po jídle v průměru dvakrát tolik dalších věcí k zakousnutí než druhá skupina. Navíc pro ně bylo obtížnější vzpomenout si na detaily oběda.

Co je "psychické nasycení"

Podle Klottera existuje také "psychické nasycení", které začíná už při přípravě jídla. "Kdo se vrací z práce pozdě večer a z nedostatku času jí jen chleba s nutellou, cítí, že vlastně nejedl nic pořádného a že něco chybí. Kdo si naopak udělá čas na vaření, je i přes menší příjem kalorií v zásadě víc uspokojen," dodal psycholog.

Stravování bez větší pozornosti a vychutnávání je podle Klottera u mnohých lidí "obrovský problém", který se kvůli změnám ve společnosti ještě prohlubuje. "Dřív jídlo ráno, v poledne a večer jasně určovalo den. Dnes je měřítkem práce a dramaticky přibývá jedení jen tak na okraj - třeba v metru," uvedl odborník.

Přitom správné stolování má prý vliv i na zdraví. "Středomořské země mají tradičně rozvinutou kulturu jídla. Španělé nejsou nemocní nebo nemají kratší dobu dožití, přestože ve srovnání s jinými jsou na pohyb líní. Také Francouzi neumírají převážně na choroby srdce a cév, jak by se z jejich stravy bohaté na cholesterol mohlo zdát," míní podle deníku Klotter. Za rozhodující považuje právě to, že se lidé u jídla sejdou a že je to určitý rituál.