Odborníci z vyšší odborné školy sociální psychologie v Sopotech zkoumali, jak si okolo 300 pěti- a šestiletých dětí z města i venkova vede při kreslení jednoduchých geometrických tvarů, jako jsou kolečka nebo trojúhelníky, i jaký bude výsledek, když budou muset nakreslit složitější obrázek, třeba kruh v čtverci. Dvaatřicet procent z nich mělo velmi slabé výsledky. Někteří předškoláci nedokázali správně držet pastelku, s nůžkami bylo ještě hůř.

"Jestli s tím nic neuděláme, vyroste nám generace dysgrafiků," varuje Urszula Sajewiczová-Radtkeová, jedna z autorek výzkumu. Nemyslí tím "opravdovou" dysgrafii, jejíž příčinou jsou neurologické problémy, ale takové problémy s psaním, které jsou způsobené špatnou přípravou na školu.

"Může za to civilizace," tvrdí psycholožka. Připomíná, že ještě v nedávné minulosti si děti šikovnost cvičily, když se snažily pomáhat rodičům v kuchyni, prsty trénovaly při kreslení, hraní si s kostkami nebo se skládačkami. Dnes si hrají s počítačem. "A při ovládání myši, touch padu nebo při používání klávesnice ruka dítěte pracuje jinak, než je potřebné k tomu, aby se naučilo psát," vysvětlila Sajewiczová-Radtkeová.

Psychologové ale rozhodně nesouhlasí s tvrzením, že polské děti jsou zaostalé. Předškoláci je mile překvapili tím, jak dobře umějí počítat - 79 procent z nich dosáhlo nejlepších možných výsledků v oblasti matematických schopností. Podle odborníků to znamená, že se budou ve škole při matematice nudit. Devět z deseti dětí také ukázalo, že umí rozlišovat jednotlivé slabiky v slovech.