Na včerejší konferenci k nové hospodářské a sociální strategii EU Evropa 2020 to uvedl poradce Svazu průmyslu pro hospodářskou politiku Radek Špicar.

"ČR je závislá na průmyslu a je velký nedostatek studentů a absolventů technických oborů. Například pro Škodu Auto by nebyl problém investovat 1,5 miliardy, ale problémem je nedostatek lidí," uvedl Špicar. Přitom podle něj se s nedostatkem odborníků potýká i například ČEZ při dostavbě Jaderné elektrárny Temelín, kde mu chybí kolem 6000 inženýrů.

Základní školy: žáci neumějí počítat, myslet, diskutovat

Strategie Evropa 2020 je podle Špicara dobrá v tom, že se zaměřuje vedle vysokých škol i na školy střední a základní. "Již dnes existují studie, které poukazují na nedostatky v této oblasti. Čeká nás generace absolventů základních škol, která neumí počítat, myslet, diskutovat. Stane se to, že základní školství začne produkovat studenty, kteří nebudou schopni studovat," dodal.

Podle studie pražské pobočky konzultantské společnosti McKinsey and Company může Česká republika kvůli špatnému stavu školství přijít v příštích letech o stamiliardy korun. Neuspokojivá úroveň školství začne totiž výrazně oslabovat ekonomiku. Problém podle studie začíná už na základních školách. Českým žákům se stále zhoršují jejich počtářské a čtenářské dovednosti, které jsou přitom klíčové mimo jiné i pro úspěšné zvládnutí vysoké školy. Podle propočtů studie by se HDP mohl do roku 2050 propadnout o 11 procent ročně, což je v dnešní době 400 miliard korun.

Ve financování by se měl zvýšit důraz na projekty

V tuzemském výzkumu je podle Špicara největším úskalím rozdělování peněz, které směřují podle něj hlavně do institucionálního výzkumu. "Dáváme peníze institucím, kde nevíme, kam ty peníze jdou," uvedl. Musí se tak podle něj změnit financování s důrazem na projekty. "Navíc v našich podmínkách je nutné dbát více na financování aplikovaného výzkumu, tím ale neříkám že základní výzkum není důležitý," dodal.

Firmy přitahují daňové úlevy při investicích do vědy

Velmi důležité je tak podle něj zachovat daňové úlevy pro firmy při jejich investicích do vědy a výzkumu. "Díky tomu do Česka zahraniční firmy chodí. Navíc musí fungovat spolupráce mezi podniky a univerzitami. Ta prostě nyní v ČR nefunguje," uvedl.

Novou strategii představila EU v první polovině roku 2010. Tato strategie má pět hlavních cílů. Kromě vyšších investic do vědy a výzkumu, zlepšení úrovně vzdělání, ochrany životního prostředí a potírání chudoby mezi ně patří i cíl zvyšování zaměstnanosti.
Podle některých odborníků ovšem naplňování strategie je ohroženo odeznívající krizí, která způsobila mnoha zemím velký nárůst schodků veřejných financí. Do roku 2015 bude mít podle ekonomů řada zemí, například Španělsko nebo Velká Británie, taková rozpočtová omezení, že nebudou mít prostor pro aktivní politiku, kterou strategie vyžaduje.

"Strategie je více než dříve podmíněna makroekonomickou i rozpočtovou stabilitou. Za uplynulá tři léta se fiskální disciplína zemí velmi zhoršila, ekonomický stav eurozóny je nejhorší od jejího spuštění v roce 1999," uvedl vedoucí Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny a člen NERV Petr Zahradník.